Silničářům by letos mohlo zbýt více peněz na letní opravy výtluků. V březnu nás sice ještě může překvapit nějaká sněhová kalamita, po mírném prosinci a lednu se však zdá, že ani v mrazivém únoru nešly výdaje na zimní údržbu do astronomických výšek.

„Sice byla kalamita, ale před tím jsme tři týdny uprostřed holomrazů prakticky nejezdili. Únor by tak možná mohl být ještě levnější než leden. Na nějaké závěry je však ještě brzy,“ řekl provozní náměstek pardubických krajských silničářů Václav Ouhrabka.

V lednu zdejší cestáři utratili zhruba 30 milionů korun, v únoru by to navzdory několikadenní kalamitě v polovině měsíce podle Ouhrabky mohlo být o pět milionů méně.

Maximálně průměrné náklady za únor předpokládají před účetní uzávěrkou i hradečtí krajští silničáři. Za předchozí měsíce zimní údržby listopad, prosinec a leden přitom díky teplému počasí ušetřili 50 milionů korun.

„Ale uvidíme. S konečným účtem musíme počkat do začátku dubna,“ uvedl výrobní náměstek hradeckých krajských silničářů Petr Zima.

Teoreticky by jim tak tyto peníze mohly zbýt na opravy silnic, kterých se jim v minulých, krušnějších letech kvůli nákladné zimní údržbě nedostávalo. Navíc silnice nejsou letos po mrazech tak rozbité jako vloni nebo předloni.

„Stav vozovek je skutečně mnohem lepší. Jenže máme před sebou březen a teploty kolísající kolem nuly, ty mohou nadělat hodně škod,“ podotkl Zima.

Dosavadní průběh zimy silničářům skutečně přál. V nižších polohách až do poloviny února, kdy udeřila první letošní větší kalamita, spadlo sotva pár vloček. A čtrnáctidenní holomrazy silnicím také příliš neuškodily.

„Mnohem horší by bylo, kdyby to bylo obráceně nejdřív kalamita, pak holomrazy. Takhle vozovky byly suché a vymrzlé, výtluků tudíž nevzniklo tolik. Hůř může být v příštích dnech, kdy mají teploty kolísat kolem nuly. Ve dne nad nulou, v noci pak zamrzající voda v puklinách může vozovky roztrhat,“ upozornil Zima.

Příkladem je loňská zimní sezona, která sice hradecké krajské silničáře stála podprůměrných 190 milionů korun, během ní však vznikly na silnicích značné škody. Měly na to vliv právě velké výkyvy počasí a časté teplotní rozdíly. Během letošní zimy bylo naproti tomu počasí stálé.

Jak výmoly v asfaltu vznikají

• Výtluky a výmoly jsou důsledkem nedostatečné údržby, problémová místa odhalí každoročně právě zimní období .

•Výtluky začnou vznikat tehdy, pokud se i za běžného letního provozu naruší celistvost vrchní, tzv. obrusné vrstvy vozovky.

• Ve vozovce se vlastně objeví malé a často nepostřehnutelné mikrotrhliny, kterými však do asfaltového koberce začne zatékat voda.

• Malé trhliny vznikají běžným provozem, opotřebením, vahou projíždějících aut, hlavně však v nekvalitním asfaltu.

• Pokud nejsou tyto malé trhliny v letním období opraveny (stačí i pouhý nátěr, frézování, nebo nový mikrokoberec), zkázu vykoná zima.

• Nevadí holomrazy, ale naopak časté střídání teplot kolem nuly a jejich kolísání. Voda, která do trhlin zateče, v noci zmrzne a led začne asfalt trhat.

• Protože je voda nestlačitelná kapalina, k roztrhání vozovky nejsou nutné mrazy (tedy led), stačí také samotné velké zatížení. Nákladní auto tlačí na asfalt takovou silou, že asfalt trhá samotná voda v auty stlačovaných puklinách.

• Při opakovaných mrazech poškození narůstá, výtluky se mrazem i provozem prohlubují, a jejich okraje se drolením zvětšují a vozovka se dostává do havarijního stavu.

• Prohlubující se výtluk může dokonce zasáhnout i spodní (konstrukční) vrstvu silnice, kdy je oprava finančně již velmi nákladná.