V roce 2018 zemřelo v Česku každý den v průměru 309 lidí. V posledních dnech umírá kolem 200 lidí jen kvůli covidu a počty jdou stále nahoru.

Zemřeli na covid, nebo s covidem?

Spor popíračů epidemie koronaviru je podle epidemiologů zbytečný asi tak, jako jestli člověk s nemocným srdcem po skoku do vody utonul, nebo dostal infarkt. A skutečností je, že denní počet úmrtí lidí, u kterých bych diagnostikován covid, v Česku už přesáhl doposud hlavní udávanou příčinu úmrtí, kterou jsou nemoci oběhové soustavy.

„Je to virové onemocnění, které bych přirovnala k těžké chřipce. U jinak zdravých lidí má, podobně jako chřipka, fatální následky jen výjimečně, u lidí s jinými chronickými onemocněními však může stavu pacientů zásadně přitížit a být tou poslední příčinou komplikací,“ uvedla krajská epidemioložka Olga Hégrová.

Úmrtnost je u covidu vyšší

Ve srovnání s klasickou chřipkou je u covidu však úmrtnost mnohem vyšší, podle posledních výzkumů asi desetinásobná. Při chřipkových epidemiích každoročně v Česku zemře – právě kvůli komplikacím, jež jinak těžce nemocným způsobí chřipka, kolem 1500 lidí. Například při závažné chřipkové epidemii v roce 1995 to bylo dokonce kolem pěti tisíc. Z toho ale na samotnou chřipku podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zemřelo jen 130 lidí, zbytek právě na komplikace zdravotního stavu, která chřipka jen umocnila – dostali virový zánět plic.

Ilustrační foto.
Zákaz kamionů? Možná už brzy

Zatímco smrtnost u klasické chřipky se uvádí na zhruba 0,1 % ze všech lidí, kteří onemocněli chřipkou, u covidu je to minimálně 1 %, mnoho se o něm stále neví.

Druhým závažným faktorem je rovněž skutečnost, že koronavirus je mnohem infekčnější než klasická chřipka – jeden nakažený nakazí 2,5 člověka, zatímco chřipka kolem 1,5 člověka.

Nemocnice v kraji ale na tom nejsou tak, že by jejich márnice byly už plné mrtvých. „Registrujeme jen mírný nárůst zemřelých pacientů, kteří jsou covid-pozitivní,“ uvedla primářka patologie Pardubické nemocnice Mária Hácová.

V číslech…

Od března zemřelo podle dat Ministerstva zdravotnictví 154 obyvatel Pardubického kraje nakažených koronavirem.

Krajští hygienici uvádějí počet nižší – 77. Údaje totiž dopočítávají až zpětně právě z dat ministerstva, neboť tito lidé nebyli v šetření hygieniků. Týká se to např. lidí, kteří zemřeli v domovech důchodců či v jiných ústavech, nebo v jiném kraji.

Podle místa bydliště bylo ke 27. říjnu, ze kdy jsou poslední místní údaje, nejvíc zemřelých z Pardubicka – 34 lidí. Z okresu Chrudim je 28 zemřelých, z Orlickoústecka 25 a ze Svitavska 24.

První člověk nakažený koronavirem zemřel v Pardubickém kraji 25. března. Do června, kdy skončila první vlna epidemie, podlehlo nemoci celkem 9 lidí. Počty mrtvých se začaly výrazně zvyšovat od počátku září. Už v polovině září jich bylo 20, nárůst počtu mrtvých poté dále zrychloval. Na konci září 36, v polovině října 55, na konci měsíce už celkem 130.

Vůbec nejvíc lidí z Pardubického kraje podlehlo covidu 2. listopadu, a to 12.