„V přímém přenosu vidíme prolamování Benešových dekretů. Krajský soud zatím nepravomocně de facto přiklepl Lichtenštejnům zhruba desetihektarový pozemek, který zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových požadovali po katastrálním úřadu přepsat na stát,“ píše Fiala na svém profilu na Facebooku.

Tyhle zámky chceme

Fotografická koláž u příspěvku zobrazuje dvanáct hradů a zámků, které podle připojeného textu Lichtenštejnové požadují po českém státu zpět. V případě zámků Lednice, Valtice, Bučovice, Velké Losiny a hradu Šternberk tomu tak skutečně je. Zbývajících sedmi lokalit se však soudní žaloba, kterou na konci loňského roku podala u šestadvaceti okresních soudů Nadace knížete z Lichtenštejna, netýká. Jsou mezi nimi zámky Moravská Třebová a Lanškroun v Pardubickém kraji nebo Zábřeh, Plumlov a hrad Úsov v sousedním Olomouckém kraji.

Na dotaz Deníku, proč jsou v koláži hrady a zámky, o jejichž navrácení Lichtenštejnové neusilují, Radim Fiala ani předseda SPD Tomio Okamura, který příspěvek rovněž sdílel, neodpověděli.

Spor o kousek pole

„Nadace knížete z Lichtenštejna nikdy nezměnila svůj postoj a stále požaduje pouze ty pozemky a nemovitosti, které doposud drží stát. Jestliže se v průběhu let některý majetek Lichtenštejnů dostal do rukou soukromých osob, obcí, škol, církví nebo neziskových organizací, byl z žalob vyjmut a Nadace ho nepožaduje a nebude požadovat,“ sdělil mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Potvrdil, že o zámky Moravská Třebová, Lanškroun, Zábřeh, Plumlov ani hrad Úsov lichtenštejnská Nadace nikdy nežádala ani žádat nebude. „A už vůbec se k nim nevztahuje zatím nepravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve sporu mezi katastrálním úřadem Prostějov a Úřadem státu pro zastupování ve věcech majetkových,“ vysvětluje Růžička.

Stát versus stát

Soudní spor, ve kterém proti sobě stojí dvě státní instituce, se týká nevelkého pruhu polností u Plumlova na Prostějovsku. V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku stále veden zesnulý lichtenštejnský kníže František Josef II. Podobných pozemků, které zůstaly více než sedmdesát let i přes Benešovy dekrety po válce zapsané v katastru na jména původních vlastníků, jsou stovky.

V případě zmíněného pole u Plumlova požadoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových přepsání na stát. Prostějovský katastrální úřad to však odmítl. Stát, přestože pozemek byl Lichtenštejnům na základě Benešových dekretů po válce konfiskován, nemá v ruce žádný dokument, který by jeho majetkový nárok prokazoval. Státní orgány bývalého Československa totiž na pozemek nárok nikdy neuplatnily.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se proto obrátil na soud. Prvoinstanční okresní i krajský odvolací soud však daly katastrálnímu úřadu za pravdu. Spor se aktuálně přesouvá k Nejvyššímu soudu.

Lichtenštejnové, kteří byli k řízení před brněnským krajským soudem přizváni pouze jako vedlejší účastník, chtějí verdikt uplatnit i v dalších, podobných případech. „Nepravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně nemá žádný přímý vztah k hlavnímu sporu, který mezi sebou česká a lichtenštejnská strana vedou od roku 1945, respektive 1951, kdy padlo definitivní rozhodnutí u bratislavského Nejvyššího správního soudu,“ vysvětluje Růžička.

Podle mluvčího knížecí Nadace nezakládá rozhodnutí brněnského krajského soudu nárok na navrácení jediného zámku Lichtenštejnů. „Pouze konstatuje, že konkrétní pozemky, které jsou v katastru stále vedené na lichtenštejnská knížata, nemůže dnes stát přepisovat na sebe jen na základě obecného odkazu na Benešovy dekrety, rozhodnutí soudu z roku 1951, anebo vyhlášku ONV Olomouc z roku 1945,“ dodává Michal Růžička.

Podáme ústavní stížnost

Místopředseda SPD Radim Fiala má jiný názor. „Je šokující, že soud takto rozhodl. Administrativní chybou tehdejších úředníků přece nelze de facto zrušit Benešovy dekrety! Hnutí SPD udělá maximum proti tomu, aby Benešovy dekrety fakticky prolomeny nebyly! V kauze Walderode i v této jsme připraveni podat ústavní stížnost. Nelze se dívat se založenýma rukama, jak jsou potichu měněné výsledky druhé světové války,“ tvrdí Radim Fiala.