Za velezradu žaluje Klause i pět senátorů z východu Čech

Většina absentérů by přitom návrh skupiny senátorů, v níž byl i rychnovský Miroslav Antl, nepodpořila.

Výjimkou je chybějící pardubická senátorka Miluše Horská. Proti novoroční Klausově amnestii, kterou senátorům přetekl pohár trpělivosti, sama ostře vystupovala. Jediný důvod toho, proč nepodepsala návrh na obžalobu a ani v pondělí nehlasovala, je její zahraniční cesta.

Společně s Antlem však byla jedním z nejhorlivějších kritiků Klause. „Chceme slyšet názor Ústavního soudu, co je velezrada. Chceme slyšet, kam až může prezident zajít v odmítání doporučení Parlamentu či přání českého lidu," řekl předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl, jeden ze čtveřice navrhovatelů.

Podle senátorů horní komora žalobou jen plní svou povinnost chránit ústavnost. Nemohla mlčet v situaci, kdy byla ze strany Klause opakovaně porušována ústava.

„Neúcta k pravidlům vede na protiústavní scestí a tomu Senát bránit musel," tvrdí iniciátoři žaloby s tím, že chránit ústavnost je důležité v jakémkoliv okamžiku.

Miroslav Antl

Důvody žaloby byly v podstatě tři: vedle kontroverzní novoroční amnestie také otálení s podpisem smluv, hlavně těch, které se týkaly EU, a také se jmenováním soudců.
Senátoři přitom odmítají nařčení, že si hystericky vyřizují účty s odcházejícím prezidentem. „Nejde o hon na Václava Klause, ale i o snahu o dosažení výkladu práv a povinností prezidenta republiky a podrobnější, resp. konkrétnější, vymezení odpovědnosti prezidenta republiky a velezrady jako (proti)ústavního deliktu. Takový výklad Ústavy ČR chybí – a bude nepochybně přínosné jej mít i do budoucna k dispozici, když se o tomto vedou pouze akademické debaty, v nichž se názory expertů liší," uvedl ve svém prohlášení Antl.

Pavel Trpák

Rovněž trutnovský senátor Pavel Trpák poukazuje na stejný problém, kdy prezident podle současných zákonů nemůže být za řadu svých kontroverzních kroků, kterými často nerespektoval vůli zákonodárců, popotahován jinak než žalobou za velezradu.

„Chceme dát jasně najevo, že prezident by neměl stát mimo systém, ale naopak by se měl držet jeho parametrů a bohužel teď není jiná varianta, než obžaloba z velezrady," řekl Trpák.

Klausovi vedle „svévolné amnestie" vytýká to, že odmítal podepisovat řadu zákonů nebo smluv, na kterých se usnesly obě komory Parlamentu.
„Prezident by měl takové akty podepsat, ať už na ně má jakýkoliv názor. On není ta instituce, která má měnit zákony, prezident má hlavně reprezentativní roli. Václav Klaus si ji ale vyložil velmi extenzivně. Ano, svým způsobem je to vzkaz i pro další prezidenty, že musí dodržovat nějaká pravidla systému," dodal Trpák.

Petr Šilar

Hlavně jako poselství Klausovým nástupcům, nikoliv akt pomsty přímo proti jeho osobě, žalobu vnímá i další senátor, který ji podpořil, orlickoústecký lidovec Petr Šilar.
„Prezident si nemůže dovolovat to, co dělal Klaus, nemůže vystupovat jako monarcha, který porušoval Ústavu a vždy mu to prošlo. Ústavu porušil například otálením se jmenováním ústavních soudců, nepodepsáním eurovalu, amnestie pak byla poslední kapkou," vysvětluje Šilar.

Připustil přitom, že termín velezrada je skutečně příliš silný, kterým se „význam činů a slov poněkud devalvuje", ale Ústava bohužel nedává jinou možnost.
„Velezrada je silné slovo, které by v ústavě vůbec nemělo být, ale nic jiného v zákonech bohužel není," poznamenal Šilar.

Jan Veleba

Hlas lidu, hlas boží. Takový je pak hlavní argument chrudimského senátora Jana Veleby, proč také zvedl ruku pro.

„Jsem nezávislý, mým stranickým sekretariátem jsou voliči. Sešel jsem se s více než 50 procenty starostů ve svém obvodu a Klausova amnestie, respektive nesouhlas s ní, byla vždy hlavním tématem setkání. Podle 80 procent lidí podle průzkumů s amnestií nesouhlasí a ačkoliv se nechci vymlouvat na voliče, můj názor je skutečně stejný jako prostých lidí," prohlásil včera Veleba.

Vrcholem podle něj bylo, že Klaus po své amnestii prokázal naprostou neschopnost sebereflexe. „Neuhnul ani o milimetr. On si ten ortel napsal sám," dodal Veleba.

Josef Táborský

Ze všech pěti východočeských senátorů, kteří hlasovali pro žalobu, byl nejvíc na vážkách jičínský Josef Táborský. Rozhodnutí v něm uzrálo až po reakcích vládních politiků na Klausovu obranu.

„Dlouho jsem váhal, nejsem ani mezi skupinou senátorů, kteří návrh podepsali, a více jsem se přikláněl k tomu, že obžaloba z velezrady je příliš silný instrument. Když jsem však o víkendu slyšel vystoupení předsedy vlády Petra Nečase a ministra Miroslava Kalouska, kteří mluvili způsobem, že pro ně ústavní právo nic neznamená, změnil jsem názor," uzavřel Josef Táborský.

O velezradě mluvil už senátor Pithart

• O možnosti žalovat prezidenta Václava Klause pro velezradu se v uplynulých letech už několikrát hovořilo, vždy ale zůstalo jen u úvah.

• Například v roce 2009, kdy Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), zvolený za Chrudimsko. Zmínil tehdy právě i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady.

• Už na jaře 2004 o stejné žalobě uvažoval i tehdejší lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.

• Velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže.

• Za trestný čin vlastizrady může být pachateli uložen trest odnětí svobody na 15 až 20 let, případně i výjimečný trest. Soud navíc může uložit i trest propadnutí majetku.