Mezi nejznámější fabriky, které se nedočkaly oprášení své slávy, patří v Pardubicích Tesla a Prokopka, chrudimská Transporta či Perla v Ústí nad Orlicí.

Tesla začala v Pardubicích působit v roce 1921, tehdy ještě pod názvem Telegrafia. Její výroba, která sem byla přesunuta z Roztok, Jablonného nad Orlicí a Velešína, se soustředila na telefony, telegrafy a telefonní ústředny.

Po válce, poslední den roku 1945 byl podnik znárodněn a jeho jméno změněno na Tesla. V roce 1949 se podle Parpedie prezentoval inzerátem: „Výzkumné a vývojové laboratoře národního podniku Tesla drží krok se světovým pokrokem. Pracují úspěšně na nejnovějších vymoženostech radiotechniky, řeší je vlastními konstrukcemi. Televizní zařízení Tesla je další stupeň k praktickému využití jednoho z nejnovějších technických zázraků v ČSR.“

Tesla se pomalinku, ale jistě zabydlovala v československých domácnostech. „Vznikaly zde televizní přístroje, populární magnetofony Sonet Duo a v pozdější době i počítače a radiolokátory,“ uvedla historička Východočeského muzea v Pardubicích Renáta Tetřevová.

Po roce 1989 se podnik stěhoval z jedněch soukromých rukou do druhých a prakticky zanikl. Část rozsáhlého areálu koupila v roce 2000 společnost Foxconn a vystavěla na něm svoji fabriku. Další část kdysi hrdé Tesly však chátrá dál, například u krajské nemocnice. Tu získala developerská společnost Linkcity, která zde plánuje výstavbu bytů, obchodů a parkovišť.

Neslavný osud potkal také známou Prokopku, kterou v roce 1871 založil Josef Prokop. Specializovala se na výrobu mlýnských strojů. Název areálu na Palackého třídě zůstal i po znárodnění, kdy se závod přejmenoval na Továrny mlýnských strojů n.p. Po privatizaci, kdy závod převzala firma Prokop, areál závodu postupně chátral. Posledním hřebíčkem do rakve byl rozsáhlý požár z července 2002. O deset let později byl areál, který se stal útočištěm bezdomovců, zbourán.

Kdo měl ruce, dělal v Transportě

Neslavně skončila také Transporta Chrudim, kde v době její největší slávy pracoval takřka každý druhý z čtyřiadvacetitisícového města. Ještě na počátku 90. let zaměstnával podnik, který měl v ČSSR monopol ve výrobě výtahů a eskalátorů, přes 4500 lidí a jeho obrat byl v roce 1997 více než dvě miliardy korun.

Do širokého spektra výrobků patřily i výkovky, odlitky, obrobky, modely, nástroje a další. Nelze opominout také rozsáhlou výrobu stavební a manipulační techniky. Zde vynikají vysokozdvižné vozíky. Téměř v každém panelovém domě v Československu byly namontovány výtahy Transporta.

Firma se podílela i na dodávkách technologií pro různá další dopravní zařízení, například nákladní lanovky. Nejznámější jsou osobní kabinové a sedačkové lanovky na Lomnický štít, Ještěd a Sněžku. Po roce 1999 byla Transporta konkurzním správcem zlikvidována. V areálu je nyní průmyslová zóna.

Východočeský Manchester

Začátky textilní výroby v Ústí nad Orlicí sahají do 19. století. Za velkým rozvojem textilního průmyslu na Orlickoústecku stály především dvě rodiny Janderovi a Hernychovi. Díky velkému rozmachu se v 90. letech 19. století stalo město centrem bavlnářského průmyslu východních Čech, na základě toho získalo přezdívku Východočeský Manchester.

Slávu pak v minulém století šířila hlavně firma Perla, která například v sedmdesátých letech zahrnovala 15 závodů s více než 6 tisíci zaměstnanci. Barevné damašky z Perly znali i bohatí šejkové. V roce 1989 byla firma přetransformována na státní podnik, který ve svých 15 výrobních závodech zaměstnával 5239 osob.

Kolem roku 2006 ale přišly první ekonomické problémy a firma zkrachovala. Výroba skončila v roce 2009 a po Perle zůstal tříhektarový brownfield.