Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně. Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na mailovou adresu: encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno Č (pokračování)

ČERNIGOV

Hradecký hotel na Riegrově náměstí vznikal v letech 1968 – 1975 podle návrhu arch. Jana Zídka.
Původně se měl jmenovat Regina, nakonec dostal název podle družebního města na Ukrajině (300 000 obyvatel, největší město na silniční i železniční trase Kyjev – Bělorusko). Hotel nabízí ubytovací kapacitu 200 pokojů včetně 10 apartmá. Sedm konferenčních sálů má kapacitu 810 osob. Koná se tu řada důležitých akcí, z nedávné minulosti vzpomeňme ideovou konferenci ODS či volební konferenci Věcí veřejných.


ČERNÝ, Pavel

Fotbalista Spartaku Hradec Králové, rodák z Jaroměře (11. 10. 1962), jehož otec Jiří byl členem slavné hradecké sestavy, která v roce 1960 vybojovala titul mistra republiky.

Pavel začínal s fotbalem v Novém Městě nad Metují, od roku 1979 oblékal černobílý dres hradeckého Spartaku, kde odehrál čtrnáct sezón a v šesti z nich byl nejlepším střelcem. V roce 1990 přestoupil do Sparty Praha, s níž získal dva mistrovské tituly a připsal si i čtyři reprezentační starty. O dva roky později odešel na zahraniční angažmá do Japonska (1992–1995). V závěrečném utkání Gambrinus ligy 10. 5. 2002 se s kariérou profesionálního fotbalisty rozloučil – na Všesportovním stadionu v utkání Hradec Králové – Blšany nastoupil se svým tehdy šestnáctiletým synem Pavlem. V nejvyšší fotbalové soutěži odehrál 235 zápasů, ve kterých dal 78 branek.
 

ČERTOVA HORA

Známé harrachovské lyžařské středisko v západní části Krkonoš. Je zde pět sjezdovek se třemi lanovkami a jedním vlekem. Zejména však středisko skoků na lyžích. První můstky zde vznikly už v roce 1920, o tři roky později se už konaly první mezinárodní lyžařské závody. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, do provozu byl uveden ve své době největší lyžařský můstek na světě s konstrukčním bodem K 185 (na snímku úprava nájezdové stopy). K dalším jeho nutným bezpečnostním úpravám došlo v roce 1992. Rekord drží Švýcar Amman, který na něm v lednu 2011 doletěl na značku 215,5 m. Tento mamutí můstek patří mezi šest největších můstků na světě. Konají se na něm závody Světového poháru v letech na lyžích, dvakrát na něm bylo i mistrovství světa – v letech 1983 a 1992. Při tom prvním získal stříbrnou medaili Pavel Ploc, jenž sice skočil tehdejší světový rekord 181 m, ale o výhře Němce Osvalda rozhodly dva vyrovnanější skoky.
O dva roky později měl harrachovský rodák na domácím můstku hrozivě vypadající pád, který se naštěstí obešel bez vážnějších zranění.
V areálu jsou další můstky K-125, K-90, K-70 a K-40.
 

ČERTOVY HRADY

Skalní útvar, který se nachází v lesním komplexu asi čtyři kilometry od Dvora Králové nad Labem směrem na Doubrovice a Dehtov, blízko Zálesí a Lipnic, byl v roce 1949 vyhlášen přírodní památkou. Leží na asymetrickém hřbetu s jižním svahem mírným a severním značně strmějším, s velkými balvany a skalními výchozy. Je pokračováním hřbetu, který se táhne jihovýchodním směrem od vrcholu Zvičiny a končí až u Kuksu. Zatímco Zvičina je z krystalických břidlic, hřbet Čertových hradů je tvořen pískovci. Chráněné území je tvořeno skalními útvary a rozsáhlým balvaništěm s ojedinělými starými buky ve smíšeném porostu. Podle pověsti tu žil poustevník Ivan, kterého čerti rušili od modliteb. Poustevník čerty z hradu nakonec vyhnal, zbyl po nich jen název skal.
 

ČERVENÁ, Soňa

Operní pěvkyně a herečka se narodila 9. 9. 1925 v Praze. Jejím otcem byl zakladatel slavného kabaretu Červená sedma, právník Jiří Červený (mj. autor Hradeckých písniček), je pravnučkou známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného.

Vystudovala operní zpěv a herectví, v roce 1947 nastoupila do Osvobozeného divadla, kde hrála Káču v prvním provedení Divotvorného hrnce, objevila se i ve filmech (např. Poslední mohykán z roku 1947, Revoluční rok 1848 z roku 1949). Od roku 1952 zpívala sedm sezon v brněnské opeře, pak byla v angažmá Státní opery Berlín. Po emigraci (1962) zpívala na evropských i světových scénách. Spolupracovala s proslulými dirigenty, režiséry, hudebníky i pěvci: Herbertem von Karajanem, Rafaelem Kubelíkem, Mariem del Monaco, Robertem Wilsonem. Dvakrát obdržela titul komorní pěvkyně (1961 v Berlíně, 1987 ve Frankfurtu nad Mohanem).

V roce 2002 se vrátila z emigrace domů. V královéhradeckém Klicperově divadle nastudovala v roce 2004 pod režijním vedením Vladimíra Morávka titulní roli v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy. Ob jevila se ve filmu Pupendo. Napsala vzpomínky Stýskání zakázáno: kousek mého divadelního děje spisu a země spisu (1999) a publikaci o svém pradědečkovi Můj Václav (2001); je spoluautorkou monografie Václav František Červený: doba, život, dílo (2006, s Jiřím Pavlíkem).

V roce 2002 obdržela od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX za uměleckou činnost. Od roku 2004 je laureátkou nejvyššího ocenění udělovaného městem Hradec Králové – Ceny Dr. Františka Ulricha, téhož roku obdržela zvláštní cenu Thálie. V roce 2008 obdržela Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění role Milady Horákové ve hře Zítra se bude…
28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.


ČERVÍČEK, Martin

Český policista, který se narodil 3. 4. 1972 v Náchodě. U policie pracuje od roku 1990 a prošel zde celou řadou významných funkcí: do roku 2007 vedl okresní kriminálku v Náchodě, v letech 2007–2008 působil jako ředitel služby dopravní policie, do března 2011 jako ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, až do srpna 2012 vykonával funkci náměstka policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Od 29. 8. 2012 je ve funkci policejního prezidenta. V soutěži Policista roku 2009 získal první místo v kategorii manažer roku. 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval brigádním generálem.


ČERYCH, Ladislav

Sociolog a významný mecenáš Ladislav Čerych se narodil 24. září 1925 v Trutnově v rodině zámožného českoskalického továrníka. Vystudoval reálné gymnázium v Náchodě, po válce Vysokou školu obchodní v Praze a na jeden semestr se dostal do Ženevy, kde se blíže seznámil se systémem mezinárodních vztahů a Organizací spojených národů.

Po únoru v roce 1948 legálně vycestoval na výměnný pobyt do Anglie, pak se dostal na univerzitu v Ženevě, kde vystudoval ekonomii a sociologii. Po absolvování studií vstoupil do prvního ročníku Evropské koleje v Bruggách a později zde i pracoval. S několika přáteli založil exilový časopis Skutečnost, kde se seznámil s Pavlem Tigridem. Na začátku padesátých let s ním spolupracoval v české redakci Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Poté žil převážně v Paříži, pracoval jako konzultant a výzkumný pracovník v několika mezinárodních organizacích (např. Atlantický institut, UNESCO nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci OECD).

Od roku 1990 se vracel do Čech a věnoval se podpoře programů mezinárodní spolupráce a šíření myšlenek evropské integrace. S bratrem věnovali v roce 2001 rodinnou vilu s rozsáhlou zahradou v České Skalici (na snímku) Nadaci rozvoje občanské společnosti pro účely vzdělávání. Jako významný mecenáš se stal v roce 2009 Osobností roku v rámci TOP Filantrop a dočkal se celé řady dalších vyznamenání a ocenění. Ladislav Čerych zemřel 9. srpna 2012.


ČESKÁ ABILYMPIJSKÁ ASOCIACE

Byla v Pardubicích založena v roce 1997 původně pro pořádání abilympiád. Dnešní občanská společnost pomáhá lidem s různými typy handicapu a sociálním znevýhodněním při jejich integraci do společnosti. Snaží se jim pomoci zejména v oblasti zaměstnávání, vzdělávání a využití volného času a informuje je o jejich o právech a nárocích.

Od roku 2011 sídlí v Integračním centru sociálních aktivit. Stavba dostala jméno Kosatec. Získala finance z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod a státního rozpočtu České republiky. V listopadu roku 2009 byla schválena dotace téměř 54 milionů korun a na místě bývalých Východočeských tiskáren ve Sladkovského ulici byla zrealizována za necelý rok. Moderní objekt umožňuje širokou škálu činnosti – např. sociální služby, tréninkové dílny a přípravu k práci. Jsou zde i tréninkové byty, kavárna a restaurace, handicapovaní zde mají svůj Klub Lvíček.

CAA, která má své pobočky v Chrudimi a Vysokém Mýtě, se výrazně angažuje při konzultacích bezbariérovosti, pořádá abilympádu, která je národní přehlídkou pracovních schopností a dovedností osob se zdravotním postižením a v roce 2013 měla už 21. ročník. Šestkrát ročně vydává Abilympijský zpravodaj s celostátní působností. Jejími nejaktuálnějšími aktivitami jsou svačinky pro žáky pardubických základních škol a premiérový ročník velké výstavy Kreativ v ČSOB Pojišťovně.

V letech 2012 a 2013 byla CAA mezi pěti finalisty Ceny hejtmana Pardubického kraje Duhové křídlo.


ČESKO ZPÍVÁ KOLEDY

Tradiční celorepubliková akce všech regionálních deníků našeho vydavatelství. Ve stejný den a ve stejnou hodinu se lidé sejdou a zpívají koledy. Letošní 3. ročník se koná ve středu 11. prosince v 18 hodin.

V osmnácti městech a obcích východních Čech (Hradec Králové, Trutnov, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Horní Maršov, Dvůr Králové nad Labem, Pardubice, Chrudim, Vysoké Mýto, Lanškroun, Česká Třebová, České Heřmanice, Lukavice, Mladkov, Žamberk, Helvíkovice a Jevíčko) zazní pět koled: Nesem Vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Štědrej den nastal a Pásli ovce Valaši; šestou v pořadí – volitelnou – jsou Vánoce, Vánoce přicházejí.


ČESKÝ KOUTEK

V roce 1742 po připojení Kladska k Prusku bylo české obyvatelstvo zatlačováno k nynější česko-polské hranici do tzv. Českého koutku. V této oblasti tvořené deseti obcemi (Slané, Březová, Žakš, Blažejov, Velká Čermná, Jakubovice, Stroužné, Bukovina, Nouzín a Ostrá Hora) a lázeňským městečkem Chudoba, se až do konce druhé světové války mluvilo česky, přestože roku 1870 byly pruskými úřady uzavřeny všechny české školy v Kladsku. Čeština byla rovněž vytlačena z kostelů a bohoslužby se konaly pouze v němčině.

Po 2. světové válce vznikl mezi Československem a Polskem spor o území Kladska, které bylo v roce 1958 definitivně začleněno do Polska. Původní obyvatelé byli odsunuti do Německa a část kladských Čechů se přestěhovala do Československa. Svědectví o přítomnosti Čechů v této části Polska symbolicky připomínají četné náhrobní kameny s českými jmény na místních hřbitovech. Podle posledních etnografických výzkumů žily v roce 2004 na území Českého koutku poslední čtyři kladské Češky.

Působení tří národů symbolizuje tzv. Památník tří kultur, který byl v Čermné u Chudoby. Pamětní deska v polštině, češtině a němčině připomíná podíl na rozvoji této obce slovy: Čechům, Polákům a Němcům, kteří přispěli k hmotnému a kulturnímu rozvoji Czermne od roku 1354. Vděční občané Czermne v roce 1999.


ČESKÝ RÁJ

Geograficky je ohraničen spojnicí Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Hodkovice nad Mohelkou, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Nová Paka, Jičín, Kopidlno, Sobotka a Dolní Bousov. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami, a právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.
Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti České republiky (1955). V roce 2005 byl Český ráj ustanoven i prvním geoparkem UNESCO v ČR.

Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.), přidávají se Hruboskalské skalní město, Prachovské, Klokočské, Betlémské Příhrazské a Suché skály. Nepřehlédnutelné jsou vodní plochy, například Věžický rybník a Vidlák pod Troskami nebo Jinolické rybníky, Komárovský a Drhlenský rybník na Branžeži či Žabakor. Do koloritu zapadá řeka Jizera, zvláště na Malé Skále či v soutěsce mezi Semily a Železným Brodem, kudy vede Riegrova stezka. Z dalších přírodních zajímavostí stojí za zmínku Arboretum na Bukovině u Hrubé Skály, Bozkovské dolomitové jeskyně, přírodní rezervace Baba u Kosmonos, přírodní památka Káčov severně od Mnichova Hradiště, kozákovské naleziště drahých kamenů či lipová alej v Jičíně, zvaná Libosad.