Rádi přivítáme i vaše příspěvky, které je od soboty možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz. Na spolupráci s vámi se těšíme!

Logicky začínáme podle abecedy písmenem A.

Abilympiáda

17, ročník Abilympiády v PardubicíchKaždoroční národní soutěž pracovních schopností a dovedností osob se zdravotním postižením měla letos v pardubické ČEZ Areně už jedenadvacátý ročník. Pořadatelem je Česká abilympijská asociace (CAA), která v soutěžním programu nabízí 42 disciplín. K těm tradičním patří cukrářství, fotografování, keramika, košíkářství,  pletení, různé druhy  malby a aranžování květin, výroba svíček, vyšívání, počítačová editace textu. Při jubilejním 20. ročníku v roce 2012 byl  osvědčen světový rekord v dlouhodobém navlékání korálků – komisař pelhřimovské Agentury Dobrý den zapsal výkon 14 805 metrů (do té doby Kanaďané – 6438,6 m). Za to  CAA v Pelhřimově při každoroční akci Město rekordů získala certifikát  Rekordman roku v kategorii Charita a dobročinnost.

Tradičně organizátoři vyhlašují Abilympionika roku. Abilympioničkou dvacetiletí byla vyhlášena mnohonásobná vítězka cukrářství, drátování, vyřezávání ovoce a zeleniny Pavla Indrová z Prostějova, ocenění si odnáší i Dobrovolník roku (letos Jan Kubelka z Pardubic).

V minulosti osobní účastí abilympioniky podpořili herci Táňa Fišerová, Uršula Kluková, Josef Pejchal, Pavel Nový, letos držitel Ceny Thálie pro mladé umělce Ladislav Špiner z VČD.

Při propagaci této soutěžní přehlídky se v minulosti angažoval ministr Josef Lux, záštitu akci poskytují ministři práce a sociálních věcí vlád ČR, osobní podporu dávají hejtmani Pardubického kraje (naposledy Martin Netolický), primátoři města Pardubic (naposledy Štěpánka Fraňková), pomoc neodmítá celá řada firem, podniků a organizací.

Svůj účel plní i výstava rehabilitační, zdravotní a kompenzační techniky ABI-REHA, při které  zároveň prezentují a nabízejí svoje výrobky chráněné dílny.

V roce 2000 se v Praze uskutečnil 5. ročník Světové abilympiády,  o což se zasloužili i manželé Alena a Jaromír Krpálkovi (za abilympiádu získali ocenění v celostátní anketě Mosty) a Vladimír Podnecký, vozíčkáři z Pardubic, kteří jsou dodnes členy organizačního výboru stávajících národních abilympiád.

Adalbertinum

Ilustrační obrázekBudova na hradecké třídě Československé armády, kde sídlí Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, je na okraji památkové zóny. Přes postupné modernizace si objekt zachoval původní ráz a nabízí stylové prostředí pro nejrůznější typy akcí. Od kulturních a společenských až po kongresy, sympozia, výstavy, školení, semináře a prezentační akce firem. K dispozici jsou sály, salonky a učebny s kapacitou od 10 do 440 míst. Své služby nabízí i restaurace v přízemí budovy a bar u Velkého sálu v prvním patře. V budově pravidelně zasedají i městští zastupitelé.

Nové Adalbertinum: Z prostor bývalého kláštera na hradeckém Velkém náměstí vznikl hotel.  V letech 1993 –1997 při rekonstrukci budovy byly doplněny původní prvky architektury o nezbytnosti dnešní doby v oblasti ubytování.

Adršpašsko-teplické skály

Zatopená bývalá pískovna v Adršpašských skalách Jedinečné pískovcové  útvary jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. V roce 1933 bylo zapsáno jako Národní přírodní rezervace. Návštěvníci zde naleznou impozantní až 90 metrů vysoké skalní věže, tajuplné soutěsky, úzké průchody, vysoko položené skalní jezírko, velký vodopád. Mezi nejznámější dominanty patří např. Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Džbán, Myší díra nebo Sloní náměstí. Nachází se zde také malý barokní zámeček Bischofstein a zřícenina gotického hradu Skály. Některá místa skalního města jsou dostupná jen po žebřících. Skály jsou také oblíbeným horolezeckým terénem a vděčným exteriérem pro filmaře. Území je přístupné celoročně.

AFI Palace

Ilustrační fotoTřípatrové nákupní centrum sídlící v srdci Pardubic funguje od roku 2008 a je první moderní nákupní galerií ve městě.

Centrum vyrostlo na rohu Masarykova náměstí, které bylo již dříve určeno k zástavbě. AFI Palác je dílem mezinárodní architektonické kanceláře MYS Architects.

Zákazníkům AFI Paláce je na ploše o velikosti 20 000 m čtverečních z celkových 50 000 m čtverečních k dispozici více než sto obchodů se zbožím domácích i světových značek. Samozřejmostí jsou služby, jakými jsou například lékárna, kadeřnictví, květinářství, rychločistírna, mobilní operátoři, banky a další.

Součástí AFI Paláce je také multikino Cinema City a parkoviště, které má kapacitu kolem šesti set míst.

Pro rodiče s dětmi jsou uzpůsobena sociální zařízení, v prostorách centra jsou vybudované i hrací koutky. Oblíbeným lákadlem pro děti je skluzavka, která propojuje první a druhé patro. V horním patře sídlí Kongresové centrum, které slouží k pořádání různých kulturních a společenských akcí, prezentací a konferencí.

Agrostroj

Pohled do výrobního areálu.Podnik na výrobu zemědělských strojů má kořeny v roce  1888, kdy  František Knotek založil v Jičíně továrnu na produkci hospodářských strojů a nářadí Knotek a spol.

Sortiment podniku, který tvoří zejména pluhy, secí stroje, plečky, obraceče,  pohrabovače a mlátičky, byl v roce 1891 rozšířen o travní a obilní žací stroje podle amerických patentů. V roce  1904 v Jičíně spatřil světlo světa první samovazač v tehdejším Rakousko-Uhersku, který se pak vyráběl 63 let. Při hospodářské krizi (1933) klesl objem výroby  na třetinu a došlo k propouštění zaměstnanců. V letech  1936 až 1938 nastalo oživení a začal dosud největší rozmach firmy. Počet zaměstnanců vzrostl do roku 1938 až na 750, vyrábělo se 8650 různých strojů.

Po válce, už 27. července 1945, byl závod převeden pod národní správu, o pět měsíců později  znárodněn a začleněn do národního podniku  Agrostroj, závod Knotex.  Následovala změna názvu podniku na Agrostroj Jičín, národní podnik a výroba se začala specializovat na stroje pro sklizeň obilovin, pícnin a okopanin. Ve firmě bylo 1317 zaměstnanců s průměrnou mzdou 1235 Kč (1950).  O devět let později  byla zahájena výroba  dvouřádkových strojů pro sklizeň cukrové řepy – ořezávač 2-OCN-1 a vyorávač 2-VCZ. Národní podnik byl v roce 1983 přejmenován na Agrozet Jičín, k. p. V roce 1990 vznikl samostatný státní podnik Agrostroj, který se o rok později stal  státní akciovou společnost a o další  tři roky později byla zahájena privatizace společnosti. Kontrolní balík akcií získala firma Seco, a. s. Turnov. Podnik se tak stal po padesáti letech od znárodnění opět soukromým majetkem. V roce 1996 došlo k přejmenování na AGS Jičín, a  s. Ve společnosti je 1180 zaměstnanců. Po roce 2002 nastala zatím poslední změna v názvu  akciové společnosti na Seco Group.

Aichelburg

Lesní hrádek Aichelburg, u kterého se v červenci 2010 zřítil dřevěný most a sedm svatebčanů bylo zraněnoLesní hrádek Aichelburg postavil lesní personál panství Maršov jako památník Bertholda hraběte Aichelburga, který se zapsal jako dobrý hospodář a mecenáš východních Krkonoš. Celý titul majitele panství zněl Berthold Maria Johann Anton Franz Daniel, hrabě z a na Aichelburgu. Po jeho tragickém skonu 13. 5. 1861  místní obyvatelé a zejména lesní úředníci cítili potřebu uctít jeho památku postavením veřejného památníku. Hrádek na konci 90. let opravila Hradní společnost Aichelburg. K romantickému objektu, který se nachází nad řekou Úpou na lesnatém úbočí Světlé hory nad Temným Dolem, vede od roku 2000 vycházková trasa. Aichelburg proslul i neštěstím v roce 2010. Dne 6. července se tam zřítil pod tíhou osmi svatebčanů, kteří se chtěli vyfotit, dřevěný mostek. Svatebčané padali do třímetrové hloubky. Nevěsta si  vážně poranila páteř a dalších šest lidí vyvázlo se zlomeninami a odřeninami. Trám, který se zřítil, byl podle expertů napadený dřevokaznou houbou trámovkou plotní. Rozbité přemostění pak  nahradil most ocelový, který si z důvodu bezpečnosti vyžádala Správa KRNAP. Případ se  řešil soudně, ale krajský soud celou věc  uzavřel s tím, že obžalovaná Lenka Klimešová, která ve Veselém výletu půjčovala od hrádku zájemcům klíče, nenese za nešťastnou událost odpovědnost, neboť jejím úkolem nebylo kontrolovat stav hrádku.

Akademické týdny

PŘEDNÁŠKA Jiřiny Prekopové o výchově. Občanské sdružení Akademické týdny pořádá každým rokem na přelomu července a srpna několikadenní kulturně vzdělávací setkání, které posluchačům poutavou formou nabízí odborný pohled na nejrůznější témata z psychologie, filozofie, historie a přírodních věd. Akce se koná pod širým nebem v malebném prostředí Pavlátovy louky v Novém Městě nad Metují. Součástí programu jsou každodenní mše dále koncerty osobností, promítání filmů, divadelní představení nebo výstavy a večerní posezení u ohně.

Setkání pořádali už za první republiky dominikáni, pak je přerušila válka a po nástupu komunistů k moci se opět nemohly konat. O jejich obnovu se v roce 1991 postaral Jaroslav Knittel, který byl kdysi, ještě jako student ve čtyřicátých letech,  jedním z organizátorů Akademických týdnů.

Akvárium

Mezi největší atrakce Obřího akvária patří čtvrteční krmení ryb.První veřejné sladkovodní akvárium ve střední a východní Evropě bylo v Hradci Králové otevřeno v roce 1998 a nabízí pohled na faunu a flóru Jižní a Střední Ameriky. Žije tady více než 500 ryb a tisíce jejich mláďat. Návštěvníci během prohlídky procházejí deštným pralesem, kde je vytvořeno reálné prostředí s vlhkostí až 90 %. Rostou tu orchideje, bromélie a tillandsie, celkem  zde je 150 druhů rostlin.

Po průchodu pralesem pokračuje prohlídka na dno sladkovodní tůně, která má objem 130 000 litrů vody. Nerušeně lze pozorovat více než 40 druhů sladkovodních ryb, z nichž mnohé se do domácího akvária pořídit nedají. Jedinečným zážitkem je krmení ryb, které každý čtvrtek přímo v akváriu provádějí potápěči. Po prohlídce akvária je možné na obří obrazovce zhlédnout videoprojekci přírodních krás nebo navštívit Café Piraňa. Projekce U Rejnoka byla zpřístupněna v roce 2000. Připraveny jsou filmy o přírodních krásách nejen z oblasti vodních živočichů a rostlin. V kavárně zákazníkům  dělají  společnost dravé piraně či povídaví papoušci.

Alainova věž

Pozoruhodná romantická stavba, lovecký posed v neogotickém slohu vystavěný přibližně v roce 1862, bývá častým cílem turistů v nejbližším okolí Lomnice, ať už v létě pěšky či na kole nebo v zimě na běžkách. Původní majitelé byli zdejší páni z knížecího rodu Rohanů a věž získala název po tragicky zemřelém Alainu Rohanovi.

Jako architekt byl vybrán Josef Pruvot, který pracoval ve službách Rohanů již od roku 1832 a který je také autorem lomnické radnice a významně se podílel na přestavbě sychrovského zámku.

Posledním vlastníkem posedu byl  JUDr. Antonín Alain Rohan, jehož majetek byl  zkonfiskován státem na základě Benešových dekretů. Od té doby v podstatě začalo  chátrání stavby, které bohužel pokračuje dodnes, takže současný stav věže není nijak radostný.