Obce v Pardubickém kraji se zájmu obyvatel přizpůsobují a nakupují hnědé nádoby, které pak lidem zapůjčují či pronajímají, a zařizují pravidelný svoz zeleného odpadu.

Velký zájem o tuto službu je například v Pardubicích, kde se o svoz bioodpadu přihlásilo 37 procent obyvatel rodinných domů.

„Každoročně nám přibývají desítky nových zájemců o svoz biologicky rozložitelného odpadu a logicky i množství hmoty, která se po zpracování v kompostárně opět vrací do přírody, a to je dobrá zpráva. Navíc zelený odpad, v tomto případě cenná surovina, končil dříve většinou v popelnicích na směsný komunální odpad, zvyšoval tedy objem odpadu, za jehož skládkování platíme nemalé prostředky,“ řekla náměstkyně pardubického primátora Helena Dvořáčková.

Tři tisíce tun

Od dubna do listopadu se nádoby vyvážejí jednou za týden, jejich obsah svozové auto dopravuje do kompostárny v Dražkovicích. Loni tam bylo z Pardubic odvezeno bezmála tři tisíce tun bioodpadu. Odpad z pardubických domácností tvořil polovinu tohoto množství.

„Zájem o službu roste přesto, že je placená. Za svoz zaplatí každý účastník sběru 300 korun ročně. Skutečné náklady na svoz jedné popelnice přitom letos budou 879 korun. Město tak bude svoz bioodpadu dotovat téměř třemi miliony korun,“ uvedla mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní.

Hnědou nádobu mají lidé od města zapůjčenou bezplatně. Ročně si navíc mohou z kompostárny zdarma odvézt 50 kilogramů kompostu, který mohou využít znovu na svém pozemku.

Hnědé popelnice se před domy objevují jednou týdně také v Přelouči. „Svážíme bioodpad už spoustu let, mezi lidmi stále narůstá zájem,“ informovala starostka Přelouče Irena Burešová.

Vyvážení popelnic si lidé ale musejí zaplatit společně s komunálním odpadem. „Popelnice lidé neplatí. Abychom je na tento systém nalákali, mají je od města půjčené zdarma,“ popsala Burešová.

Kompletně zdarma

V Hlinsku lidé žádný poplatek za svoz bioodpadu neplatí, celá služba, která zahrnuje vypůjčení nádoby a svoz, je kompletně zdarma.

„Zatím jsou v Hlinsku dvě lokality, kde se bioodpad od rodinných domků sváží. Letos zaplníme nádobami další oblasti, časem bychom to chtěli mít na celém území. Ze začátku moc velký zájem nebyl, ale postupně narostl a nyní je veliký,“ přiblížila vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Hlinsko Ivana Kopecká.

Svoz bioodpadu od prahu domu mají také v Lanškrouně nebo ve Starém Hradišti, které pravidelně vyhrává ocenění Perníková popelnice Pardubického kraje za vysoký podíl vytříděného odpadu.

Odlišný způsob nakládání s bioodpadem využívají v Litomyšli, kde vznikají komunitní kompostéry.