Dalších šest regionů je ovšem dokonce oranžových, tedy s vyšším stupněm nebezpečí. Doposud byla v tomto stupni pouze Praha, nyní k ní přibyly čtyři další okresy v okolí hlavního města a rovněž Uherskohradišťsko.

„Prosím více než kdy jindy o dodržování základních hygienických pravidel. Také našeho kraje se nově týká rozsvícení semaforu. Prozatím barva zelená, která signalizuje přítomnost lokálních ložisek prozatím bez komunitního přenosu. Ukazuje se, že virus je mimořádně infekční. Na krajském úřadě jsou již čtyři nemocní, přitom jeden z pracovníků má velmi těžký průběh. Proto prosím všechny, nepodceňujme situaci. Nosme ústenky pro ochranu dýchacích cest, myjme si ruce, používejme anticovid,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Zelená barva na semaforu znamená výskyt nákazy, ale zatím bez komunitního přenosu. Dosavadní bílá barva znamenala nulové nebo zanedbatelné riziko nákazy.

V Pardubickém kraji přibylo ve čtvrtek podle údajů hygieniků dalších 62 zjištěných nakažených novým typem koronaviru, zároveň se však 11 lidí naopak vyléčilo. Aktuálně je tak v kraji evidováno 486 nemocných. Hygienici v kraji už přiznávají, že pracují na pokraji sil, zatím ale stíhají většinu nákaz trasovat.

Nejpostiženější je nadále Svitavsko, ve čtvrtek tu přibylo 25 nově zjištěných nakažených, nákaza se však nyní rychle šíří i na Pardubicku, včera tu při testování zjistili 17 nově infikovaných. Chrudimsko hlásí deset nových nemocných, stejně jako Orlickoústecko.

Po odečtu vyléčených je tak nyní aktuálně nemocných 188 lidí na Pardubicku, 158 na Svitavsku, 82 na Chrudimsku a 58 na Orlickoústecku.

„Zatím nejde o nekontrolované šíření nákazy, většina okresů zařazených do zeleného stupně řeší jasně pojmenované clustery nebo ohniska nákazy a i přes vysoké nárůsty počtu nakažených nevykazují známky komunitního šíření nemoci,“ píše se v dnešní zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Zpráva však zároveň podotkla, že ze „zelených“ okresů se vymyká Svitavsko společně s dalšími sedmi okresy v jiných krajích, kde je „registrován týdenní nárůst v kategorii vysokého rizika, tedy nad 60 nakažených v přepočtu na 100 000 obyvatel.“ Většina nákaz se vedle škola a ústavů šíří i na různých rodinných či kulturních sešlostech nebo při kolektivních sportech.

EPIDEMIOLOGICKÉ ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH "ZELENÝCH" OKRESŮ:

Chrudim


Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre (průměr, minimum, maximum) 1: 2,3 (1–5)

Komentář z hlediska analýzy dat

Vysoký počet okresů registrujících zvýšený výskyt počtu nově diagnostikovaných pacientů s COVID-19 je silných indikátorem plošného šíření nemoci populací. Nejde však o šíření nekontrolovatelné, většina okresů zařazených do stupně I řeší jasně pojmenované clustery nebo ohniska nákazy a nevykazuje známky komunitního šíření nemoci. Společným rizikovým prvkem je eskalace rizikových trendů spojená s prudkým nárůstem počtu nakažených a týdenní kumulativní nárůst počtu diagnostikovaných na úrovni nebo nad hranicí středního rizika dle škály ECDC a WHO (tj. 25 – 30 / 100 000 obyvatel. Avšak u 8 z okresů byl registrován týdenní nárůst v kategorii vysokého rizika (nad 60/100 000 obyvatel): Pelhřimov, Plzeň-jih, Svitavy, Tábor, Cheb, Praha-západ, Hodonín, Třebíč. U velkého množství okresů jsou týdenní nárůsty počtu diagnostikovaných vyšší než 50% předchozího týdne, což indikuje růst hodnoty reprodukčního čísla v dané populaci. Počet realizovaných testů se u daných okresů pohybuje v rozsahu 300 – 850 / 100 tis. za týden a je tedy velmi variabilní. Podíl pozitivních záchytů vykazuje rovněž vysokou heterogenitu v rozsahu od cca 5% do 20%.

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V hodnocených okresech došlo v hodnoceném období k výraznějšímu nárůstu počtu diagnostikovaných případů, v některých pak i k zásahu do zranitelné a seniorní populace. Ve většině, okresů, kde jsou hlášeny zvýšené výskyty počtu případů se jedná lokální ohraničená ohniska nákazy, jež jsou navázaná povětšinou na rodinné oslavy a další společenské a kulturní akce (svatby, poutě, rodinná setkání, narozeniny atd.), zvýšený výskyt je také hlášen u sportovních klubů, a to jak profesionálních, tak i amatérských (hokej, fotbal, volejbal). Se začátkem školního roku jsou ve větší míře hlášeny případy ve školských zařízeních, a to jak u studentů, tak i u pedagogického sboru, což je však také očekávaný jev, jenž není odlišný od situace v jiných evropských zemích. Specifickou kategorii tvoří případy ve zdravotnických zařízení či v zařízeních sociálních služeb, a to jak u personálu, tak i u klientů, kterých mírně přibývá, ale to je dáno charakterem zařízení, které je uzavřené a onemocnění se tak šíří snáze, avšak velmi rychle jsou nastavována příslušná protiepidemická opatření a nastaveny další organizační opatření k minimalizaci potenciální rizika dalšího šíření onemocnění. Zvýšený výskyt v těchto zařízeních byl v hodnoceném období zaznamenán v okresech Prostějov, Trutnov, Hodonín, Pelhřimov. V neposlední řadě jsou hlášeny četné výskyty u agenturních zahraniční pracovníků, kde je nákaza nejčastěji spojena se společným ubytováním. Nemalou část počtu případů představují taktéž importované případy ze zahraničí, ať už u českých občanů navracejících se ze zahraničí, tak u zahraničních pracovníků dojížděních do ČR za prací a testujících se v režimu samoplátců. Celkově se při pohledu na rozklad jednotlivých výskytu případů nejedná o diametrálně odlišnou situaci než v jiných evropských státech. Většinu clusterů na území ČR se daří velmi rychle identifikovat a dohledávat kontakty pozitivních případů a nastavovat příslušná opatření k zabránění nekontrolovatelného šíření onemocnění. Na základě analýzy situace a vyhodnocení epidemiologických ukazatelů tak nelze v rámci ČR hovořit o nekontrolovatelném komunitním šíření, jelikož se daří případy důsledným epidemiologickým šetřením a nastavením protiepidemických opatření podchytávat již v prvopočátku. Zvýšený počet případů je také dán masivním testováním všech epidemiologicky významných kontaktů, bez ohledu na situaci, zdali jeví příznaky onemocnění či nikoliv. Aktuálně je 7denní průměr testů v ČR na hladině téměř 700 testů na 100 tisíc obyvatel. Věková struktura případů – mladá a střední generace, nedochází k výraznému průniku do seniorské populace, a tím pádem ani ke tlaku na zdravotnický systém. Onemocnění jsou často bez výraznějších symptomů a s mírným průběhem. Vzhledem k dalšímu testování epidemiologicky významných kontaktů potvrzených případů se dá očekávat další nárůst počtu případů.

Pardubice


Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre (průměr, minimum, maximum) 1: 1,9 (1–4)


Komentář z hlediska analýzy dat

Vysoký počet okresů registrujících zvýšený výskyt počtu nově diagnostikovaných pacientů s COVID-19 je silných indikátorem plošného šíření nemoci populací. Nejde však o šíření nekontrolovatelné, většina okresů zařazených do stupně I řeší jasně pojmenované clustery nebo ohniska nákazy a nevykazuje známky komunitního šíření nemoci. Společným rizikovým prvkem je eskalace rizikových trendů spojená s prudkým nárůstem počtu nakažených a týdenní kumulativní nárůst počtu diagnostikovaných na úrovni nebo nad hranicí středního rizika dle škály ECDC a WHO (tj. 25 – 30 / 100 000 obyvatel. Avšak u 8 z okresů byl registrován týdenní nárůst v kategorii vysokého rizika (nad 60/100 000 obyvatel): Pelhřimov, Plzeň-jih, Svitavy, Tábor, Cheb, Praha-západ, Hodonín, Třebíč. U velkého množství okresů jsou týdenní nárůsty počtu diagnostikovaných vyšší než 50% předchozího týdne, což indikuje růst hodnoty reprodukčního čísla v dané populaci. Počet realizovaných testů se u daných okresů pohybuje v rozsahu 300 – 850 / 100 tis. za týden a je tedy velmi variabilní. Podíl pozitivních záchytů vykazuje rovněž vysokou heterogenitu v rozsahu od cca 5% do 20%.

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V hodnocených okresech došlo v hodnoceném období k výraznějšímu nárůstu počtu diagnostikovaných případů, v některých pak i k zásahu do zranitelné a seniorní populace. Ve většině, okresů, kde jsou hlášeny zvýšené výskyty počtu případů se jedná lokální ohraničená ohniska nákazy, jež jsou navázaná povětšinou na rodinné oslavy a další společenské a kulturní akce (svatby, poutě, rodinná setkání, narozeniny atd.), zvýšený výskyt je také hlášen u sportovních klubů, a to jak profesionálních, tak i amatérských (hokej, fotbal, volejbal). Se začátkem školního roku jsou ve větší míře hlášeny případy ve školských zařízeních, a to jak u studentů, tak i u pedagogického sboru, což je však také očekávaný jev, jenž není odlišný od situace v jiných evropských zemích. Specifickou kategorii tvoří případy ve zdravotnických zařízení či v zařízeních sociálních služeb, a to jak u personálu, tak i u klientů, kterých mírně přibývá, ale to je dáno charakterem zařízení, které je uzavřené a onemocnění se tak šíří snáze, avšak velmi rychle jsou nastavována příslušná protiepidemická opatření a nastaveny další organizační opatření k minimalizaci potenciální rizika dalšího šíření onemocnění. Zvýšený výskyt v těchto zařízeních byl v hodnoceném období zaznamenán v okresech Prostějov, Trutnov, Hodonín, Pelhřimov. V neposlední řadě jsou hlášeny četné výskyty u agenturních zahraniční pracovníků, kde je nákaza nejčastěji spojena se společným ubytováním. Nemalou část počtu případů představují taktéž importované případy ze zahraničí, ať už u českých občanů navracejících se ze zahraničí, tak u zahraničních pracovníků dojížděních do ČR za prací a testujících se v režimu samoplátců. Celkově se při pohledu na rozklad jednotlivých výskytu případů nejedná o diametrálně odlišnou situaci než v jiných evropských státech. Většinu clusterů na území ČR se daří velmi rychle identifikovat a dohledávat kontakty pozitivních případů a nastavovat příslušná opatření k zabránění nekontrolovatelného šíření onemocnění. Na základě analýzy situace a vyhodnocení epidemiologických ukazatelů tak nelze v rámci ČR hovořit o nekontrolovatelném komunitním šíření, jelikož se daří případy důsledným epidemiologickým šetřením a nastavením protiepidemických opatření podchytávat již v prvopočátku. Zvýšený počet případů je také dán masivním testováním všech epidemiologicky významných kontaktů, bez ohledu na situaci, zdali jeví příznaky onemocnění či nikoliv. Aktuálně je 7denní průměr testů v ČR na hladině téměř 700 testů na 100 tisíc obyvatel. Věková struktura případů – mladá a střední generace, nedochází k výraznému průniku do seniorské populace, a tím pádem ani ke tlaku na zdravotnický systém. Onemocnění jsou často bez výraznějších symptomů a s mírným průběhem. Vzhledem k dalšímu testování epidemiologicky významných kontaktů potvrzených případů se dá očekávat další nárůst počtu případů.

Svitavy


Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre (průměr, minimum, maximum) 1: 2,4 (1–4)

Komentář z hlediska analýzy dat

Vysoký počet okresů registrujících zvýšený výskyt počtu nově diagnostikovaných pacientů s COVID-19 je silných indikátorem plošného šíření nemoci populací. Nejde však o šíření nekontrolovatelné, většina okresů zařazených do stupně I řeší jasně pojmenované clustery nebo ohniska nákazy a nevykazuje známky komunitního šíření nemoci. Společným rizikovým prvkem je eskalace rizikových trendů spojená s prudkým nárůstem počtu nakažených a týdenní kumulativní nárůst počtu diagnostikovaných na úrovni nebo nad hranicí středního rizika dle škály ECDC a WHO (tj. 25 – 30 / 100 000 obyvatel. Avšak u 8 z okresů byl registrován týdenní nárůst v kategorii vysokého rizika (nad 60/100 000 obyvatel): Pelhřimov, Plzeň-jih, Svitavy, Tábor, Cheb, Praha-západ, Hodonín, Třebíč. U velkého množství okresů jsou týdenní nárůsty počtu diagnostikovaných vyšší než 50% předchozího týdne, což indikuje růst hodnoty reprodukčního čísla v dané populaci. Počet realizovaných testů se u daných okresů pohybuje v rozsahu 300 – 850 / 100 tis. za týden a je tedy velmi variabilní. Podíl pozitivních záchytů vykazuje rovněž vysokou heterogenitu v rozsahu od cca 5% do 20%.

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V hodnocených okresech došlo v hodnoceném období k výraznějšímu nárůstu počtu diagnostikovaných případů, v některých pak i k zásahu do zranitelné a seniorní populace. Ve většině, okresů, kde jsou hlášeny zvýšené výskyty počtu případů se jedná lokální ohraničená ohniska nákazy, jež jsou navázaná povětšinou na rodinné oslavy a další společenské a kulturní akce (svatby, poutě, rodinná setkání, narozeniny atd.), zvýšený výskyt je také hlášen u sportovních klubů, a to jak profesionálních, tak i amatérských (hokej, fotbal, volejbal). Se začátkem školního roku jsou ve větší míře hlášeny případy ve školských zařízeních, a to jak u studentů, tak i u pedagogického sboru, což je však také očekávaný jev, jenž není odlišný od situace v jiných evropských zemích. Specifickou kategorii tvoří případy ve zdravotnických zařízení či v zařízeních sociálních služeb, a to jak u personálu, tak i u klientů, kterých mírně přibývá, ale to je dáno charakterem zařízení, které je uzavřené a onemocnění se tak šíří snáze, avšak velmi rychle jsou nastavována příslušná protiepidemická opatření a nastaveny další organizační opatření k minimalizaci potenciální rizika dalšího šíření onemocnění. Zvýšený výskyt v těchto zařízeních byl v hodnoceném období zaznamenán v okresech Prostějov, Trutnov, Hodonín, Pelhřimov. V neposlední řadě jsou hlášeny četné výskyty u agenturních zahraniční pracovníků, kde je nákaza nejčastěji spojena se společným ubytováním. Nemalou část počtu případů představují taktéž importované případy ze zahraničí, ať už u českých občanů navracejících se ze zahraničí, tak u zahraničních pracovníků dojížděních do ČR za prací a testujících se v režimu samoplátců. Celkově se při pohledu na rozklad jednotlivých výskytu případů nejedná o diametrálně odlišnou situaci než v jiných evropských státech. Většinu clusterů na území ČR se daří velmi rychle identifikovat a dohledávat kontakty pozitivních případů a nastavovat příslušná opatření k zabránění nekontrolovatelného šíření onemocnění. Na základě analýzy situace a vyhodnocení epidemiologických ukazatelů tak nelze v rámci ČR hovořit o nekontrolovatelném komunitním šíření, jelikož se daří případy důsledným epidemiologickým šetřením a nastavením protiepidemických opatření podchytávat již v prvopočátku. Zvýšený počet případů je také dán masivním testováním všech epidemiologicky významných kontaktů, bez ohledu na situaci, zdali jeví příznaky onemocnění či nikoliv. Aktuálně je 7denní průměr testů v ČR na hladině téměř 700 testů na 100 tisíc obyvatel. Věková struktura případů – mladá a střední generace, nedochází k výraznému průniku do seniorské populace, a tím pádem ani ke tlaku na zdravotnický systém. Onemocnění jsou často bez výraznějších symptomů a s mírným průběhem. Vzhledem k dalšímu testování epidemiologicky významných kontaktů potvrzených případů se dá očekávat další nárůst počtu případů.