Kliknutím zvětšíteSršeň asijská se do Evropy dostala ze své původní domoviny v jihovýchodní Asii. Na kontinent pronikla přes francouzský přístav Bordeaux, kde se v roce 2004 nečekaně objevilo obsazené hnízdo sršní v lodním kontejneru s bonsajemi. Invazní druh se pak celkem rychle rozšířil i do Itálie, zemí Beneluxu i do sousedního Německa.
Bodnutí asijských sršní je bolestivé a v kombinaci s vysokou agresivitou i početnosti populace v jednotlivých sršních hnízdech nelze vyloučit problémy. Zmiňuje je entomolog Jan Dolanský, vedoucí přírodovědného oddělení Východočeského muzea v Pardubicích. „Pokud se někdo dostane do blízkosti hnízda, vyrušené sršně ho mohou pronásledovat třeba i na kilometrovou vzdálenost. Pokud jde o naše sršně, tam stačí obvykle poodstoupit jen o několik metrů a dají vám pokoj,“ upozornil entomolog.
U nás zatím výskyt sršně asijské zaznamenán nebyl, ale podle Jana Dolanského se tažení invazního druhu Evropou zřejmě už nezastaví. „Sršeň asijská pochází z takových klimatických podmínek, že se dokáže vyrovnat i s evropskými přírodními bariérami. Je tedy pravděpodobné, že nakonec překoná i věnec našich pohraničních hor,“ odhaduje entomolog, který už začlenil jeden exemplář sršně asijské i do své sbírky. „Tenhle exemplář ale není od nás. Sršeň jsem si dovezl z Bretaně, kde jsem ji nalákal do lahve se sladkým sirupem,“ upřesňuje entomolog.
Často útočí i na včely medonosné
Sršeň asijská svojí délkou nepřesahuje 30 milimetrů a je tedy menší než sršeň obecná, která může měřit až 35 mm. V porovnání s naší sršní obecnou, ale tvoří její asijská příbuzná mnohem větší hnízda. Na evropském kontinentu se v nich běžně vyskytuje i kolem 6000 jedinců, zatímco v hnízdech našich sršní obecných jich žije jen asi čtyřikrát méně. Hnízda našich sršní také fungují pouze jeden rok, takže nemohou narůst do takové velikosti jako u sršně asijské, jejíž hnízda bývají funkční i po dobu několika let.
Dospělci sršně asijské se živí především cukernatou stravou v podobě nektaru, mízy a ovocných šťáv. Velkou část jejich potravy tvoří také úlovky dalšího hmyzu a sršeň často útočí i na kulturně chované včely medonosné. Uchvácenou hmyzí kořistí pak krmí larvy ve svém hnízdě.
Vzhledem k dosavadnímu výskytu predátorských sršní pouze za našimi hranicemi včelaři prozatím necítí bezprostřední ohrožení svých chovů. „Zatím jsem si toho o sršních asijských moc nezjišťoval, ale předpokládám, že svá včelstva v případě nutnosti ochráníme zúžením česnového vchodu do úlu. Všechny moderní úly takovou úpravu umožňují. Štěrbinou o šířce šesti milimetrů pak větší sršeň neproleze dovnitř,“ přemítá Marcel Gregor, předseda chrudimské základní organizace Českého svazu včelařů.
Jediná obrana? Likvidace hnízd
Podle entomologa Jana Dolanského by ale prosté zúžení česnového vchodu na sršně asijské nezafungovalo. „Tenhle druh sršní totiž hlídkuje venku poblíž úlu a napadá včelí létavky jednu po druhé ještě před návratem do úlu. Sršeň asijská tedy nemusí vůbec pronikat dovnitř a opakovanými venkovními útoky postupně uloví všechny létavky, které by jinak do úlu nosily potravu. Zbytek včelstva nakonec uhyne hlady,“ upozorňuje přírodovědec, podle něhož by byla jedinou účinnou obranou likvidace zpozorovaných sršních hnízd.
Jedovaté druhy blanokřídlého hmyzu by si lidé mohli splést se zcela neškodnými, téměř černě zbarvenými drvodělkami, takzvanými černými včelami. Drvodělky rovněž dorůstají délky až tří centimetrů a upozorňuji na sebe nápadným a hlučným letem. Tyto mírumilovné včely ale žijí samotářsky a na člověka nikdy neútočí.
Sršeň obecná.Sršeň obecná:
Jedovatý blanokřídlý hmyz. Stavbou těla se podobá vosám, na těle se střídá žlutá, černohnědá a cihlová barva. Jedinci dosahují délky 18 – 35 milimetrů, hnízdo může měřit až 80 cm. V hnízdech žije až 1700 jedinců. Pokud není podrážděná, nechová se agresivně.
Sršeň asijská.Sršeň asijská:
Jedovatý blanokřídlý hmyz. Vytváří množství poddruhů a barevných variant. Jedinci dosahují délky do 30 mm, hnízdo může měřit až 100 cm. V jednotlivých hnízdech na území Evropy se běžně nachází okolo 6000 jedinců. Pokud je vyrušena, útočí a může narušitele pronásledovat na značnou vzdálenost.
Drvodělka fialová neboli 'černá včela'.Drvodělky:
Jsou někdy nazývány černými včelami. Jde o hlučný blanokřídlý hmyz o délce až tří centimetrů. Drvodělky podobou připomínají čmeláky nebo nebezpečné sršně asijské, avšak jsou zcela neškodné. Žijí samotářským způsobem.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
