Moravská Třebová - Sociálnědemokratický senátor RADKO MARTÍNEK je politickým matadorem. S trochou nadsázky lze říci, že kromě prezidenta si už vyzkoušel skoro všechny významné funkce. Byl starostou,  poslancem, ministrem, hejtmanem a nyní je senátorem za svitavský volební obvod.

Jako člen výboru pro územní rozvoj se stále věnuje i regionální politice a bedlivě sleduje i své nástupce v krajské vládě. Do jejich hodnocení se ale pouštět nechce.

Když jsme se spolu bavili před rokem, tak jste říkal, že se v Senátu musíte nejprve rozkoukat. Jakému tématu se nakonec jako člen horní komory parlamentu věnujete?
Musím říci, že je pro mě příjemným překvapením, jaká svoboda názorů v Senátu panuje. Neexistují zde žádné stranické směrnice, jak má člověk hlasovat. Věnuji se tomu, čemu nejvíce rozumím – tedy regionální politice. Osobně jsem se také podílel na změně zákona o zadávání veřejných zakázek. Ovšem ten zákon potřebuje zásadnější úpravu, protože je už od počátku špatně napsaný.

Většina politiků ve své volební kampani slibuje, jak pomůže regionu, ze kterého pochází. Jde vůbec ze senátní lavice pomoci volebnímu obvodu nějakým konkrétním činem?
Samozřejmě, že senátor může pomoci svému obvodu, ale je to velmi komplikované. Ale není to tak, že by něco zařídil on sám, vždy se na tom musí podílet více lidí. Ani to není tak, že bychom tu jednoduše rozdávali peníze.

Takřka všichni nově zvolení poslanci deklarovali, že jejich prioritou je dostavba rychlostní silnice R35. Myslíte, že to skutečně pomůže?
R35 je velké trauma Pardubického kraje. Věřím, že se se stavbou konečně trochu „pohne", ale po těch letech jsem už realista. Mně osobně nejvíce vadí, že se za loňský rok nevykoupil ani metr pozemků, ačkoliv na to byly peníze. A důvod je úplně jednoduchý – ministerstvo financí se nedokázalo dohodnout s ministerstvem dopravy.

Sledujete jako bývalý hejtman Pardubického kraje, jak si vede nová krajská vláda pod vedením vašeho stranického kolegy Martina Netolického?
Regionální politiku samozřejmě bedlivě sleduji, ale zařekl jsem se, že nebudu kroky nového vedení kraje nijak komentovat. Některá rozhodnutí se ovšem dotýkají i mého volebního obvodu, a tam se snažím zajistit, aby ta rozhodnutí nakonec byla co nejrozumnější.

Ve kterých oblastech se podle vás kraji daří a které naopak považujete za slabinu?
Pardubický kraj je vzorovým příkladem v sociální oblasti. Ukazuje se, že důležitá je v tomto případě kontinuita. Největším problémem je stále se prohlubující rozdíl mezi centrem kraje a periferními oblastmi. Ekonomický rozdíl začíná být skutečně dramatický a obávám se, že pokud se s tím nezačne něco dělat, tak to může nabýt takových rozměrů, že to ohrozí kraj jako celek. K zaostávání některých částí kraje se musí přihlížet i při řešení takových otázek, jako je školství nebo zdravotnictví. Je potřeba to řešit prioritně.

Dal jste si nějaký cíl do roku 2014?
Politické cíle si už žádné nedávám. Chtěl bych pomoci k lepšímu zákonu o zadávání veřejných zakázek. Leží mi na srdci také evropské fondy, protože Česká republika bohužel přijde o obrovské množství peněz.

V hospodě dostanu vynadáno za všechny Pražáky

Orlickoústecko – V současné době je asi nejhlasitějším českým kritikem současného střídaní časů. Jeho cílem je zrušit střídání Senátor Petr Šilar s Biblí Kralickou.letního a standardního času a zavést v celé Evropské unii jen jeden čas.

Řeč je o senátorovi PETRU ŠILAROVI, který byl do horní komory parlamentu v roce 2010 zvolen v senátním obvodu číslo 46 (Ústí nad Orlicí) za KDU-ČSL.

Už snad všude trefí

„Troufám si tvrdit, že už jsem se v Senátu zabydlel. Dneska už tady snad všude trefím," začal svou roční inventuru s úsměvem na rtech senátor.
„Myslím, že se mi podařilo pomoci regionu v některých konkrétních projektech. Jde zejména o otázky spojené s rozvojem venkova, ze kterého pocházím a nestydím se za to," poznamenal Petr Šilar.

„Snažil jsem se například zajistit větší podporu pro  Místní akční skupiny, jejichž hlavním cílem je rozvoj aktivit a projektů daného regionu," podotkl senátor.

„Ve spolupráci s kolegy se nám podařilo prosadit některé připomínky do některých zákonů, ať už šlo třeba o novelu zákona o kanalizacích nebo veřejných zakázkách. Vždycky jsme brali ohled na to, aby se pokud možno v co největší míře zohledňovaly potřeby regionu," prohlásil předseda senátního Klubu pro obnovu demokracie, který tvoří senátoři KDU-ČSL a nezávislí.

Tlumočník potřeb

„Zároveň se snažím být v Senátu jako tlumočník potřeb regionu. Jsem jakýmsi otvíračem dveří pro starosty, zástupce neziskových organizací a další, kteří o to projeví zájem. Je pravdou, že  na některých místech, jako jsou ministerstva, mohou starostu nebo ředitele neziskové organizace klidně vyhodit, kdežto u senátora si to přece jen nedovolí," vyjádřil se Petr Šilar.
„Navíc důležitou roli hrají při prosazování některých záměrů i osobní kontakty a těch už člověk za více než dvě desetiletí v komunální i vrcholné politice získal docela dost," nechal se slyšet senátor, který byl od Sametové revoluce v listopadu roku 1989 aktivním členem Občanského fóra.

Od roku 1990 do roku 2000 byl starostou Letohradu, poté deset let radním Pardubického kraje pro oblast venkova, zemědělství a životního prostředí. Od roku 2010 do roku 2013 byl starostou obce Horní Čermná a od roku 2012 je až do současné doby zastupitelem Pardubického kraje.

„Člověk má výhodu, že zná svůj region a ví, co se v něm děje. Pak alespoň může lépe za  jeho projekty bojovat, ať už na patřičných ministerstvech, státních fondech a podobně. Ale není to tak, že by mohl přímo ovlivnit, že se třeba nějaký konkrétní projekt zrealizuje, jak se třeba někteří občané domnívají. Může tomu však svým aktivním přístupem pomoci," zdůraznil Petr Šilar.
„V tomto směru je důležité, aby region společně táhl za jeden provaz. Představitelé kraje a jednotlivých měst by si neměli hrát svou vlastní politiku, ale spojit se dohromady. Osobně třeba s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým vycházím velice dobře a myslím, že si uvědomuje, že vzájemná spolupráce je nezbytná," dodal senátor za Orlickoústecko.

Dostává vynadáno

„To, co se mi zatím příliš nepodařilo, je přesvědčit některé lidi o prospěšnosti Senátu. Například u nás v hospodě vždycky dostanu vynadáno za všechny ty Pražáky, jak to tam všichni děláme blbě. Ale pokaždé se jim snažím trpělivě vysvětlovat, co všechno děláme – třeba při mém senátorském pivu," uzavřel rozhovor pro Deník Petr Šilar.

Horská: Neziskový sektor není sprosté slovo!

Senátorka za Pardubicko Miluše Horská.Pardubice – „Neziskový sektor není sprosté slovo," snaží se přesvědčit politiky, státní správu i úředníky místopředsedkyně Senátu a dlouholetá ředitelka pardubické Základní a Praktické školy Svítání MILUŠE HORSKÁ.


„Je nutné, aby si stát uvědomil, že je pro něj neziskový sektor nezbytný, a vytvářel takové prostředí, které jej umožní kultivovat a profesionalizovat. Správným, byť náročným krokem je nová registrace všech neziskových organizací. Konečně každý například u spolků (dříve občanských sdružení) uvidí, jakou má která organizace historii a kdo ji řídí. Zvýší se transparentnost celého sektoru a snadněji se zabrání tomu, aby byly neziskové organizace zneužívány k odvádění peněz například z hazardu," uvedla.
„Většina neziskových organizací čerpá peníze z krajských a ministerských dotací. Ty jsou pod přísným drobnohledem poskytovatelů a finančních úřadů, a tak se s kauzami, které by se týkaly zneužívání finančních zdrojů, setkáváme jen velmi zřídka," podotkla dlouholetá ředitelka pardubické školy Svítání.

Frustrace z boje
s větrnými mlýny

„Přesto, pokud některá z organizací přece jen poruší pravidla, řada politiků toho ráda využije a označí celý neziskový sektor za neprůhlednou oblast, přes kterou tečou černé peníze. Trvá pak velmi dlouho, než se pověst podaří těm slušným znovu napravit," nechala se slyšet Miluše Horská.

Ta je dlouhodobě přesvědčena o tom, že neziskový sektor by měl být rovnocenným partnerem státní správy.
„V neziskovém sektoru působím již řadu let a jsem si vědoma také toho, že někdy až příliš dráždíme státní správu a její představitele. Zástupci některých neziskovek jsou možná až zbytečně útoční, když mají pocit, že něco nefunguje, jak by mělo," vyjádřila se pardubická senátorka.

„Myslím si, že příčinou je často dlouhodobá frustrace z boje s větrnými mlýny. Vznikají tak ale zbytečné souboje, které nemají vítěze," dodala.

„Proto se snažím být prostředníkem mezi úředníky a odborníky, kteří mají k dané problematice co říct," prohlásila místopředsedkyně Senátu, jež loni uspořádala hned několik zajímavých seminářů a slyšení na různá témata.
„Na letošek chystáme dvě veřejná slyšení, která se budou věnovat financování neziskového sektoru a sociálnímu bydlení," doplnila.
„Je bohužel pravdou, že mnohdy chybí státu dlouhodobá koncepce a smysluplné debaty napříč ministerstvy. Předseda vlády by si měl pravidelně sednout se svými ministry a společně hledat cesty, jak propojit školství, zdravotnictví, sociální oblast nebo třeba dopravu a průmysl. Život nelze rozškatulkovat do jednotlivých resortů a není proto možné, aby si každý ministr hrál pouze na svém vlastním písečku. Je potřeba hledat komplexní řešení,"  řekla.

Sice vzdělaní, ale bez peněz

Neziskový sektor by neměl být podceňovaný ani z hlediska zaměstnanosti. „V neziskovém sektoru pracují hlavně vysokoškolsky vzdělaní lidé, ale za minimální peníze. Většinou se jedná o mladé lidi plné elánu a nadšení pro věc. Výší mzdy ale neziskovka nemůže konkurovat soukromým firmám, a tak se často stává, že tito zaměstnanci po krátké době opouští organizace, ve kterých získali důležitou praxi, a nechávají se zlákat lepším výdělkem v soukromé sféře," uzavřela. (td)