Podle Michala Kroči, šéfa Centra biologické ochrany, jak se těchonínská nemocnice nazývá, není k zapojení nemocnice důvod. „Zdejší kapacita není nijak zásadní. A boj s epidemií a léčba nemocných není ani tak o lůžkách, jako spíše o dostatku zdravotnického personálu,“ konstatoval.

Potřebný personál

„Těchonín je zařízení pro vysoce nebezpečné nákazy, kterými covid není, museli bychom sem při jeho aktivaci stáhnout zhruba 200 lidí. I proto jsme zatím u varianty, že lékaři a sestry, kteří by normálně šli sem, tak raději působí na místech, kde nyní jsou a jsou tam velice zapotřebí,“ přisvědčil Zoltán Bubeník, šéf vojenských zdravotníků NATO a ředitel zdravotnické sekce Ministerstva obrany.

Bubeník dodal, že Těchonín je záloha pro vysoce nebezpečné nákazy, které neumí řešit žádná nemocnice v Česku – kromě dvou míst Na Bulovce. Ministr zdravotnictví Roman Prymula už na jaře řekl, že Těchonín by byl využit pouze v případě, že by se covid-19 ukázal jako velice nebezpečný patogen. To není, takže léčba je směrována do klasických nemocnic.

V Těchoníně se nachází asi 150 lůžek. Jeho případná aktivace by trvala 12 hodin. Znamenalo by to však stáhnout jeho personál z nemocnic z celé republiky a ještě povolat další zálohy. Kvůli svému specifickému zabezpečení a vnitřním podmínkám má totiž Těchonín mnohem větší potřebu personálu než civilní nemocnice.

Ilustrační foto.
Kantoři: Zavřít první stupeň byla chyba. Nadávají i rodiče

Specialisté z Centra biologické ochrany předevčírem například přijeli pomáhat do dvou domovů důchodců v Ostravě a sousedních Kravařích. Den předtím posílili odběrové centrum v nemocnici v Jindřichově Hradci, desítky dalších působí i jinde.

Těchonínská nemocnice je od vnějšího světa hermeticky izolována, uvnitř je udržován podtlak. Zdravotníci s nemocným přicházejí do styku ve specializovaných neprodyšných oděvech. Po budově je rozveden přívod vzduchu, na který zdravotníci své obleky připojují.