Kliknutím zvětšítePočátek rojení lýkožrouta smrkového neboli kůrovce se díky chladnému přelomu dubna a května sice letos opozdil přibližně o tři týdny, ale druhý nejteplejší červen od roku 1961 urychlil vývoj první generace, takže kůrovci pomalu dohánějí počáteční ztrátu. Právě v těchto dnech se rojí už druhá letošní kůrovcová generace.
"Je to situace, kdy lesníci aktivizují svou činnost a připravují a udržují ochranná opatření. Lesy České republiky do těchto opatření vkládají 150 až 170 milionů korun," říká Václav Lidický, výrobně-technický ředitel podniku Lesy ČR. "Situace zde není kalamitní ani nevyžaduje zvláštní opatření jako třeba na severní Moravě. Podobná opatření jako zde ale přijímáme na území celé republiky," dodal Václav Lidický.
Kůrovec jako takový neznamená kalamitu. Jeho výskyt v lese je přirozený a běžný. Jeho přemnožení, kterému podmínky nahrávají, ale žádoucí není. "Čím větší sucho je, tím méně se stromy dovedou aktivně bránit. Zavrtávajícího se kůrovce strom zalévá pryskyřicí a utopí jej. Čím zdravější je, tím více pryskyřice vyprodukuje a tím více brouků také dokáže sám zahubit. K tomu ale potřebuje dostatek vody. Zde je tedy přímá úměra mezi suchem a zdravím stromu," vysvětluje Martin Zavrtálek, specialista na ochranu lesa. Východní Čechy jsou, co se sucha týče v průměrných hodnotách.
"Přesto je vody méně povrchové i té spodní. Když se rozhlédneme okolo, vidíme jasné známky. Duby a lípy redukují plochy listů, jehličnany už místy hnědnou. Zde v okolí Čeperky byla v revíru místa, kde i v parném létě byly potřeba kvůli mokřadům holinky. To už zde není," dodává Václav Lidický. Z českých lesů momentálně na sucho nejvíce trpí jižní Morava a jih Vysočiny.
Cesta za kůrovcem
"Nacházíme se v lokalitě, která je po napadení kůrovcem a po příslušném hospodářském zásahu," ukazuje Martin Zavrtálek nedaleko železniční stanice Čeperka. "Snažíme se tu lokalitu zajistit proti dalšímu šíření kůrovce prostřednictvím opatření, která zde vidíte. Máme ležící lapáky, neboli úmyslně pokácené stromy, které kůrovce lákají právě tím, že jsou pokácené a zavadají a také zde vidíte lapač, který je naplněn syntetickým feromonem, který nutí tu populaci kůrovce soustřeďovat se právě na to místo, kde jej cítí," ukazuje Martin Zavrtálek.
Místo se co deset dní kontroluje. Zkušený lesník pak po sloupnutí kůry ležícího stromu už pozná, zda je strom dostatečně naplněn a kmen se potom zpracuje na pile nebo chemicky ošetří. "Tady už vidíme kukly, takže kdyby zde ten strom zůstal ještě čtrnáct dní, začne se nám zde líhnout brouk a ten se rozletí do okolních porostů. Kmen se proto musí buď zpracovat na pile, nebo chemicky ošetřit," upozorňuje Zavrtálek.
Vůbec jako první známku přítomnosti kůrovce lesníci pozorují navrtané kmeny. Drobná dírka, kolem které je možné spatřit hnědý prášek, drtinku, kterou kůrovec za sebou nechává. Je-li strom silný, zaleje takový návrt smůlou a kůrovce zahubí. Když ne, brouk pokračuje a hloubí chodbičky, do kterých klade vajíčka, ze kterých se líhnou larvy a za čtyři až pět týdnů pak brouci. Jakmile jsou chodbičky hotové, brouk dává pomocí feromonů ostatním signál, že hnízdiště je připraveno.
Právě tuhle chemickou vábničku ale využívají lesníci v lapačích. Ty broukům výrazně voní a vábí je na jedno místo. Stojící schránka broukům voní. Po otevření zásobníku na spodní straně se nám naskytně pohled na chumel drobných brouků. "Je jich tu odhadem tak šest set. Zkušený lesník ten počet odhaduje podle objemu. Ten počet je takový obvyklý průměr, který by se nachytal v každém lese. Tahle chemická vábnička už je ale jen likvidací samotného brouka, napadené stromy už neochrání," uzavírá Martin Zavrtálek.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
