Teplá zima, vlastně hned několik zim posledních let, mají za následek malé množství sněhu ne na horách, ale hlavně v teplejších oblastech – nižších polohách. Sněhová pokrývka je přitom zásadní pro naplňování hladin podzemních vod. Když pak přijde léto, nemá vegetace odkud brát…

Podobné sušší epizody, jaké zažíváme v posledních pěti letech, byly i dříve, jak je vidět z grafu. Dříve ale neměly tak tvrdé dopady, srážky měly totiž jiný charakter.Zdroj: ČHMÚ„Zima je obdobím, kdy se zásoby vody v krajině doplňují, léto ji naopak vyčerpává. Letos je však sněhová pokrývka, která je pro doplňování podzemních vod klíčová, pouze v nejvyšších polohách. Pokud se situace v únoru nezmění, nevidím letošní rok z hlediska sucha vůbec dobře,“ řekl klimatolog Ladislav Metelka z hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

A ačkoliv v těchto dnech vydatně prší, hrozí, že v létě bude ještě katastrofálnější sucho, než jsme zažili v roce 2018. Voda z deště se totiž na povrchu narozdíl od sněhu nezadrží, ale steče do řek.

Kenneth Scalabroni, trenér BK JIP Pardubice
SCALABRONI: Ať je z Marsu či Afriky, hlavně že hraje pro tým

Srážek není méně, mají jiný charakter

Sucho je skutečně relativní pojem. Jak ukázala analýza meteorologů, srážek není v posledních letech, kdy trpíme suchem, nějak výrazně méně nežli dřív.

Problém je, v jakém padají skupenství a v jejich nerovnoměrnosti. Ve zkratce řečeno, v zimě chybí dlouhodobější sněhová pokrývka a v létě zase mírný, ale vytrvalý déšť. Zima kvůli deštivému počasí není schopná doplnit zásoby podzemních vod a letní bouřky s přívalovými lijáky, v posledních letech tak časté, způsobují záplavy; jenže stejně tak, jak rychle voda při lijácích spadne, tak stejně rychle odteče. Pro bilanci vody v krajině prostě mizivý přínos.

„Dlouhodobě můžeme říci, že se množství srážek na území České republiky jako celku nemění,“ uvedl Jáchym Brzezina z brněnské pobočky ČHMÚ. Z přiložené mapky je sice patrné, že posledních pět let bylo srážkové podprůměrných, ale nijak výrazně. Podobné sušší epizody se navíc odehrávaly i v minulosti.

„Jeden rok prší více a jiný méně, v dlouhodobém průměru ale změny nepozorujeme. Případné velmi slabé trendy nejsou statisticky významné,“ dodal Brzezina.

Právě od roku 2015, kdy začala tato „sušší“ epizoda, však už chybí na území Česka v průměru 418 milimetrů srážek. To je bezmála jako jeden průměrný celoroční úhrn.

„Nejhorší situace přetrvává v Libereckém, hradeckém a právě Pardubickém kraji, hlavně pak v okresu Pardubice,“ uvedl Brzezinův kolega Pavel Zahradníček.

Nález studny v místě budoucí dálnice D35
Přepíše ostrovská studna učebnice dějepisu?