Spor o víceletá gymnázia: Jejich existence ano, či ne?

Nad víceletými gymnázii se stahují mračna, školní inspekce kvůli nevalným výsledkům jejich studentů požaduje zpřísnit pravidla jejich přijímání. Zvláště osmiletá gymnázia jsou trnem v oku i velké části Východočechů, považují je za zařízení pro snoby.

Nic takového se však konat nebude. Ještě před zveřejněním zprávy školní inspekce uvažovalo o přeměně na šestileté gymnázium třeba prestižní pardubické Gymnázium Dašická. Jeho vedení ale nyní nápad zavrhlo, zůstane tady u osmiletého a čtyřletého stupně jako doposud.

„Bylo to jen ve stadiu úvah, je to však již, troufám si říci, mrtvá myšlenka," řekl zástupce ředitele školy Josef Svoboda. Poukázal na to, že jako velká škola s dostatečnou kapacitou chce nabídnout co nejvíce dětem kvalitní vzdělání. „V Pardubickém kraji je v porovnání se zbytkem země velmi nízký, pouze poloviční podíl žáků víceletých gymnázií," podotkl.

Podle školní inspekce však výsledky nižších gymnázií nejsou celkově nijak excelentní. Víceleté středoškolské vzdělání by podle ní proto nemusela nově nabízet jen gymnázia, ale i odborné školy.

„Víceletá gymnázia odvádějí děti, kterým by někdy prospělo lépe, kdyby byly v tom domácím kolektivu ve spádové základní škole. Na druhou stranu přeplněnost tříd na gymnáziu, organizace výuky nás nepřesvědčují o tom, že by tam byl ten talent jako takový rozvíjen v nějaké lepší představě. Víceletá gymnázia mají výhodu snad jedinou, a to je třeba konkrétně u jazyků, že mají kvalifikované učitele na předměty," řekla šéfka školní inspekce Olga Hofmannová v reakci na výroční inspekční zprávu za minulý rok.

Její tvrzení podporuje demografická situace, dětí se rodí stále méně a dostat se tak na školu je stále snadnější. Jejich ředitelé jsou přitom motivováni zcela opačně, dostávají peníze za každého žáka navíc.

„Víceletá gymnázia byla zřizována pro tři procenta procenta talentované populace. Nyní slouží pro 11 procent všech , kteří se přihlásí a mají na základní škole trojky," napsal do diskuze na webu Deníku jeden ze čtenářů.

„Víceletá gymnázia nejsou jen snobská záležitost, to je hlavně záležitost rodičů, kteří jsou přesvědčeni, že mají doma malého génia," přidal se pisatel s nickem Alf.

Spor o snobství

„Mám jinou zkušenost. Rodiče dávají děti na víceletá gymnázia kvůli prestiži a pověsti. Lépe zní, když se v kavárně řekne, že dítě je v tercii než v osmičce na základce. Je ale pravda, že na osmiletých gymnáziích jsou děti z rodin, kde je vzdělání vysokou hodnotou a rodiče chtějí, aby děti dál studovaly na dobrých vysokých školách. Na základkách zůstávají žáci z méně inspirativního prostředí," oponuje další čtenářka.

Skutečnost je taková, že po roce 1989 vznikala osmiletá a šestiletá gymnázia jako školy pro mimořádně nadané děti. V současnosti na ně však odchází přes 11 procent žáků. Výběrovost gymnázií tak skutečně klesá, navíc pro základní školy představují těžkou konkurenci.

Z výsledků testování 5. a 9. tříd, které organizovala inspekce, například vyplynulo, že v úlohách společné části testu z češtiny zhruba 22 000 nejlepších žáků základních škol dosáhlo stejných nebo lepších výsledků než 3200 nejslabších žáků víceletých gymnázií. Testy absolvovalo v celém Česku 161 000 dětí, letos se budou opakovat.

Východ Čech je v šedém průměru

Východní Čechy – Výsledky dětí z Královéhradeckého a Pardubického kraje v loňském testování žáků 5. a 9. ročníků se v celostátním srovnání ocitly v šedém průměru. Nebyly tak excelentní jako na jižní Moravě, na druhé straně ale vysoko převýšily hodnocení žáků ze severních Čech a Ostravska, kde děti dopadly nejhůř.

Jedinou výjimkou byly testy z němčiny, v Pardubickém kraji skončily vůbec nejhůř v zemi. Inspekce k tomu ale podotkla, že v okrajových předmětech nebyl vzorek testovaných žáků natolik velký, aby byl skutečně směrodatný.

„Pro většinu informací z naší výroční zprávy jsme nedělali regionální srovnání, žebříček by mohl být zatížen příliš velkou statistickou chybou," řekl mluvčí školní inspekce Libor Vacek.

Přesto výsledky testování žáků hovoří jasně a často velmi překvapivě: Nejhůř dopadly školy s problémovými žáky nebo nezkušenými učiteli, kde kantoři navíc museli výuku přizpůsobit nejslabším žákům. Dobře si v testování naopak vedly malé, vesnické školy.

„Ve skupině škol s nejlepšími výsledky žáků 5. ročníků jednoznačně převažují školy pouze s prvním stupněm a malé," uvádí inspekční zpráva s tím, že také u testů 9. tříd patřily malé školy mezi nejlepší. Mezi školami s pouze prvním stupněm jsou ale velké rozdíly. Ačkoliv některé se umístily na špici, tento typ škol převažoval i na opačném konci hodnocení. V testech 9. tříd pak dopadly nejhůř děti z velkých škol nad 150 žáků.

Testy každoročně ověřují znalostí z matematiky, češtiny a cizího jazyka.   (kim)