"Já bych se chtěl zeptat, jestli Sparta, nebo Slavia?“ vyhrkl ze sebe poté, co se osmělili se svými otázkami i první dospělí posluchači, z balkonu divadla asi 12letý chlapec. Pobavil tím nejen prezidenta, ale celé publikum. „To je zásadní otázka, jsem se bál, že takové budu dostávat ve finále volební kampaně,“ smál se prezident. Ale srdce fotbalového fanouška nepotěšil. „Přiznám se, že ani to, ani to. Na fotbal se podívám rád, ale když je možnost, dám radši přednost hokeji nebo ragby. A kdybych měl vybrat mezi fotbalem a ragby, upřednostním ragby, protože v něm aspoň hrajou chlapi a ne bábovky,“ prohlásil.

Iniciátory odlehčených témat byly ale přítomné děti hned několikrát. Vedle vážných politických záležitostí, které pochopitelně přišly na přetřes také, otázky školáků dokázaly oficiální atmosféru večera rozčísnout nejvíc. A člověk se díky dětské přímočarosti i mnoho nového dozvěděl.

O politických tématech na besedě píšeme zde:

To třeba když se asi sedmiletá Deniska Petra Pavla zeptala, jak ho vůbec napadlo stát se prezidentem. Ten se pustil do vyprávění, jak se po skončení angažmá v NATO v roce 2018 začal ve výsluze nudit, a tak se pustil do jezdění po školních besedách. Jenže jak se debaty se studenty stáčely k mezinárodním a politickým otázkám, sám si ve věci své budoucí kandidatury naběhl na vidle.

„Ono ta kandidatura tak úplně nenapadla mě… Studenti se mě ptali, jak vůbec by měli přistupovat k občanství v demokratické zemi, k politickým hodnotám. Doporučil jsem jim, aby se starali o věci kolem sebe, aby sledovali politiky nejen podle toho, co říkají, ale hlavně toho, co dělají, apeloval jsem na ně, aby nebyli lhostejní a chodili k volbám. A aby pak v dospělosti sami vzali na sebe odpovědnost a kandidovali do veřejných funkcí, ve kterých by mohli ostatním s něčím pomoci. A jeden z těch studentů se mě zeptal: pane generále, a kdy zodpovědnost převezmete na sebe vy? Já se trochu zastyděl, že jim kážu vodu a sám piju víno, že zůstávám v pozadí a jen říkám, co je správné,“ vyprávěl ve ztichlém sále.

Poslechněte si, jak se Petr Pavel rozhodl být prezidentem:

Proč se Petr Pavel rozhodl být prezidentem? | Video: Deník

Podle svých slov o tom proto začal přemýšlet. Zlom pak přišel ve chvíli, kdy se začala objevovat první jména možných kandidátů do prezidentských voleb v roce 2023. Ta rozhodla.

„Když jsem viděl, k čemu se schyluje a kdo by případně mohl být prezidentem, tak jsem se trochu zalekl a řekl jsem si, že takhle to asi úplně nenechám a že se pokusím něco udělat.“

Jen o málo starší chlapec se zase prezidenta zeptal, co ve své práci dělá nejraději. Petr Pavel nepřekvapil. „Nejradši jezdím na cesty mezi lidi, jako je tato, kde se toho hodně dozvím a popovídám si. To mi dělá radost. Horší jsou dny, když musím sedět v kanceláři a podepisovat spoustu papírů, které mi tým nachystá,“ odpověděl.

Klidnou a pohodovou atmosféra večera, při kterém až překvapivě nepadl od nikoho ani náznak osobních politických rýpanců a naopak se nesl v duchu děkovaček za navrácení majestátu prezidentskému úřadu, podtrhly prezidentovy vzpomínky na dětství. Vzhledem k probíhajícímu šampionátu se totiž rozpovídal o své juniorské hokejové „kariéře“. Na led se dostal podle svých slov díky tomu, že strašně zlobil a rodiče ho potřebovali unavit, zklidnit.

Poslechněte si, jak se prezident Petr Pavel seznámil se svou ženou:

Poslechněte si, jak se prezident Petr Pavel seznámil se svou manželkou Evou. | Video: Deník

„Já jsem byl hodně živé dítě, dneska se to označuje tou čtyřpísmennou diagnózou, ale mně prostě říkali, že jsem zlobivej a že to se mnou není k vydržení,“ řekl Pavel v narážce na syndrom ADHD, kterým se dnes označují hyperaktivní děti. „A když jsem v první třídě dostal dvojku z chování a ve druhé jsem si to zopakoval, tak si moji rodiče už začali zoufat. Pak jsme se v Kladně přestěhovali a shodou okolností bydlel v našem vchodu trenér žáků. Když se s mým tátou bavili o tom, kdo má zlobivější dítě, tak mu říkal: ‚Hele, dejte kluka na hokej a budete mít pokoj.‘ A táta byl opravdu ochoten udělat cokoli a na ten hokej mě napsal.“

A mělo to pode jeho slov skutečně zamýšlené výsledky. „Jestliže jsem předtím všechny přestávky využíval k tomu, abych nasbíral co nejvíc poznámek, potom, co jsem začal chodit na hokej, jsem o přestávkách spal na lavici a byl jsem nejhodnější dítě. Takže táta byl hrozně rád, že se mu to povedlo a mně se ten hokej zalíbil,“ popsal Pavel.