Stovky dětí se vrátí po koronavirové pauze v pondělí do lavic. Školy jsou připravené, někde se bude učit, jinde pojedou úkoly, které dostanou i děti, které zůstávají na distanční výuce doma.

„Připravujeme se, zjistili jsme od rodičů počty dětí, chystáme skupiny, třídy. Jednáme s jídelnou o organizaci obědů. Není to úplně jednoduché, pokyny svrchu nejsou jednoznačné, ale musíme si s tím poradit,“ říká Pavel Jirsa, ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Litomyšli.

Normální výuka

Na první stupeň se do této školy vrátí 93 dětí, což je zhruba polovina školáků. Co třída to bude jedna skupina. Pouze v jednom případě spojí první třídy v jednu skupinu a pátou třídu rozdělí na dvě. „S místnostmi nemáme potíže a zapojíme do výuky asistenty. My to dáme. Ministr řekl, že se v červnu v podstatě neučí a bude to hlídání. My ale budeme učit. Děti budou mít většinou svoje třídní učitele. Nenastoupí pouze jedna učitelka, která má doma rizikovou maminku, a dvě těhotné kolegyně,“ vysvětluje Jirsa. Některá nařízení ministerstva považuje za přehnaná, ale snaží se vše splnit.

Na otevření škol čekají zejména pracující rodiče, kteří se po více než dvou měsících mohou vrátit do zaměstnání. Počítají i s tím, že ne vždy budou děti od sebe jeden a půl metru. „To, jak bude vypadat výuka ve škole, mi přijde jako v Kocourkově. Děti mají být dva metry od sebe, skupiny k sobě nesmí a po vyučování děti ze všech tříd nastoupí do jednoho autobusu a jedou domů. Skupiny v umělecké škole budou taky z více tříd a to nemluvím o tom, že se děti potkávají na hřišti. Školy se měly otevřít už dávno, pro všechny a rozhodně ne jenom dobrovolně,“ míní Věra Kováčová z Chrudimi.

Rozestupy?

O tom, že se podaří mezi dětmi udržet rozestupy i o přestávkách, není přesvědčená ani ředitelka malotřídky ve Vidlaté Seči. „Nebudu na ně přece křičet: běžte od sebe. To aby děti seděly pořád v lavici. I rodičům jsem řekla, že rozestupy nemohu zaručit,“ podotýká ředitelka Věra Rejsová. Do školy ve Vidlaté Seči se vrací 19 z 26 zdejších školáků.

Rozdělení do skupin po maximálně 15 dětech zvládají i velké základní školy, jako je třeba Felberova škola ve Svitavách. „Z 293 dětí nám jich nastoupí 170. Je to úplně akorát, nemusíme dělat další skupiny, takže bude co třída to skupina. Budou mít své učitele. Zvládneme i distanční výuku s dopomocí asistentů,“ uvedla Jana Pazderová, ředitelka Felberovy základní školy. Zatímco některé školy nedokáží zajistit odpolední program pro žáky, ve Svitavách se rodiče bát nemusí. „Odpolední skupiny jsou zajištěné, abychom vyšli vstříc pracujícím rodičům,“ dodala Jana Pazderová.

To ale není pravidlem na některých školách ve vesnicích. Takže tady žáci skončí hned po obědě. To je případ i maminky Lucie ze Svitavska, která sama pečuje o dceru. „Nemám hlídání a sedmiletá dcera nemůže být několik hodin sama doma. Pracuji do čtyř, takže otevření škol je sice fajn, ale mně to nepomůže,“ stěžuje si Lucie.

Nástup po minutách

Školy musí také řešit ranní nástup do školy, aby se děti nepotkávaly u vchodu. Někde to řeší otevřením více vchodů, jinde zavádějí časy pro vstup do budovy pro jednotlivé skupiny třeba po pěti nebo deseti minutách.

Na jednom se ale učitelé i rodiče shodují. Nařízení ministerstva je v některých bodech přehnané a v praxi nelze zcela dodržet.

„Striktní opatření, která musí být pro žáky nastavena, jsou z našeho pohledu pro malé děti velmi tvrdá. Rodiče nemusí mít obavy, že ponechání dítěte doma bude mít ve škole negativní dopad a bude hodnoceno jako nezájem,“ tvrdí Miroslava Jirečková, ředitelka Základní školy U Školek v Litomyšli.