Znáte ty chvíle, kdy se večer na přeplněné parkoviště na sídlišti snažíte vecpat ještě svoje auto. Není kam, a tak zaparkujete na chodník, do zatáčky, kam se dá. Ale v noci může začít hořet. A právě přes vaše auto se hasiči nemusejí dostat k domu včas…

„Vždy si poradíme, ale naznačený scénář je bohužel možný. Sídliště, kterákoliv v České republice a zvláště ta ze sedmdesátých let, jako je třeba pardubická Dubina, jsou pro hasiče noční můrou. Počet zaparkovaných aut v kteroukoliv dobu totiž zásah značně ztěžuje,“ říká Miloslav Vašák, vedoucí oddělení stavební prevence a kontrolní činnosti Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje.

Spolu s hasiči jsme vyrazili právě sem – na Dubinu. Vyzkoušet, jak si zde večer poradí hasičský žebřík. Výsledek? Kdyby šlo do tuhého, nedostali by se hasiči na místo včas.

Zdravotnická záchranná služba v Pardubičkách si 3. října 2017 připomněla 40 let od svého založení. Trocha letitých snímků z historie základny v Pardubičkách.
Záchranka je tady už 40 let

Charakteristické pro hasičská auta jsou rozměry. Šířka, výška, délka. Žebřík čouhá přes kabinu, takže rveme větve stromů, řidič se marně snaží dlouhý trup auta zatočit a protáhnout kolem aut. Nejde to, musíme couvat, rovnat, najíždět. A znovu. Tři minuty jsme se zdrželi jen na příjezdu k domu. Stejný rituál se opakuje, když se k němu pokusíme zajet. Neúspěšně. Kolem aut se žebřík neobtočí. Kdyby nebylo možné lidi dostat ven jinak než oknem, nastal by malér.

Na nástupních plochách pro požární techniku většinou v noci stojí auta. „Zrovna v tomto případě hasiči mohou uložit řidičům i pokuty, a ne malé. Ve správním řízení za parkování na takto označené ploše hrozí řidiči i dvacet pět tisíc korun pokuty,“ upozorňuje Miloslav Vašák.

Nové radary v Pardubicích jsou z Pardubic. Vojenská letiště v Česk obnoví do roku 2018 po 40 letech svoje elektronické oči. Letadla zvládnou přesně navést na přistání třeba i poslepu.
Čtyřicetileté radary vymění vojenská letiště za nové - pardubické

Ale není to jen blokování nástupních ploch, co hasiče trápí. Není ostatně náhoda, že pro test průjezdnosti je vybrán právě žebřík. Nejen že je v hasičském arsenálu zpravidla tím největším vozidlem, ale k tomu, aby šel takzvaně ustavit, musí mít prostor. A to je na sídlišti „nedostatkové zboží“.

„Na projetí techniky potřebujeme minimálně tři metry, ale na ustavení výškové techniky je to minimálně šest. Jsou ale i větší žebříky, které potřebují až devět metrů. To už je na sídlišti přímo nemožné. Žebřík totiž nemůže pracovat, dokud se řádně neukotví výsuvnými patkami. A pokud je nemá kam vysunout, automatika nepustí žebřík vzhůru. K tomu je třeba připočíst i to, že čím dál od budovy žebřík stojí, tím méně dosáhne pater,“ dodává mluvčí hasičů Vendula Horáková.