V sobotu se v českotřebovském Národním domě uskutečnilo již deváté setkání sběratelů pivovarských suvenýrů. Přijelo jich mnoho desítek z celé země.Stoly zaplnily pivní etikety, tácky, víčka i sklenice a další předměty. Vyměňovalo se a nakupovalo. Českotřebovští pořadatelé pro účastníky připravili opět speciální etiketu vydanou k této příležitosti, pivo letos poprvé dodal domácí minipivovar, který nahradil několikaletou spolupráci s pivovarem v Žamberku.

Deváté setkání sběratelů pivovarských suvenýrů do Třebové v sobotu přilákalo desítky lidí z celé republiky. Českotřebovští pořadatelé mohou být s účastí spokojeni.

Sběratelé se ve městě setkávají dvakrát ročně, podobné akce se na různých místech konají téměř každý víkend, přesto se stále objevují nové a nové sběratelské kousky. Kdo má dobrý zdroj informací z pivovarů a také známosti na správných místech, dostane se k nim jako první… Sběratelských předmětů přibývá i s nárůstem počtu minipivovarů. A to může být dobře pro konzumenty i sběratele. „Šíleně jich přibývá, je jich kolem dvou set, počet by se měl ustálit kolem dvou set dvaceti, ale kdo ví. Rostou jako houby po dešti. Já se tomu ani nedivím vzhledem k tomu, co a jak velkoprůmyslové pivovary vyrábějí, hledí jen na ekonomiku, ne na kvalitu. Spousta lidí ale ještě cestu k minipivovarům nenašla. Navíc z minipivovarů je pivo většinou nefiltrované, tedy kalné, ale dost lidí k tomu má z dob minulých odpor. Mají zafixováno, že když je pivo kalné, je zkažené, ale to už dávno neplatí. Zároveň ale netvrdím, že každý minipivovar vyrábí pitelné pivo," říká na téma současného trendu minipivovarů českotřebovský sběratel Radek Papáček.

Pivní etikety byly v Národním domě zřejmě nejrozšířenějším artiklem. Tento koníček sice není tak prostorově náročný jako jiné, „leze" ale do peněz, shodují se sběratelé. Funguje mezi nimi sice i výměna, ale… „Když má někdo všechno, těžko s ním něco můžete vyměnit, musíte to koupit," podotýká Radek Papáček. „Leze to do peněz, a dost," potvrzuje také Jana Kovářová z Přívratu, která se sběratelství věnuje s manželem Františkem. „U nás se tomu věnuje celá rodina, ale především manžel. Sbírá hlavně etikety, těch máme v obýváku plné všechny skříně," říká a dodává, proč se koníčku věnuje: „Člověk potká jiné lidi a trávíme spolu víc času. Vyrážíme několikrát do roka, do Prahy, Olomouce, Ostravy, Brna, Pardubic." A mají všichni sběratelé pivovarských suvenýrů rádi pivo? „Myslím, že kdo se tomuto koníčku věnuje, má pivo určitě rád, vždyť to tady na těch chlapech vidíte," uzavírá se smíchem Jana Kovářová.

Existuje více než dvacet oborů pivního sběratelství. Sbírají se pivovarské akcie z První republiky, pivovarské známky, chmelové známky, čela sudů, zástěry pro hospodské, podnosy, otvíráky na pivo a samozřejmě sklenice, tácky i víčka. Evžen Erzigoj, který na burzu přijel z Prahy, kromě etiket sbírá také tácky, účtenky a restaurační a pivovarské vizitky. Stejně jako velká část sběratelů sbíral celý život různé věci, třeba mince nebo sirkové nálepky.