„Nemám ani 11 tisíc a vzhledem k tomu, že jsem už sama a bydlím v nájemním bytě, si skutečně nad poměry nežiji. Hlavně, když se snažím tu a tam přispět vnoučatům, moc mi na to nezbývá,“ vysvětluje 72letá Marie Tichá ze Svitav.

Marie Tichá přitom není žádnou výjimkou. Právě na Svitavsku jsou penze v kraji vůbec nejnižší a patří mezi velmi nízké i v celorepublikovém srovnání.

S 11 tisíci nevyjdu, říká důchodkyně

Podobně je na tom Marie Daňková z jedné vesnice na Chrudimsku. Ta se ale na živobytí aspoň ještě skládá s manželem a hodně si pomáhá vlastními výpěstky na zahrádce. Pěstuje brambory, jahody, k tomu řádek česneku a cibule. Do rozpočtu jim ale hodně zasahuje rostoucí cena uhlí a dřeva. „Děti a vnoučata aspoň občas pozvu na nedělní oběd, když už jim nemáme jak jinak pomoci,“ říká důchodkyně.

Uvítala ale nedávné úlevy Babišovy vlády seniorům, třeba na jízdném. I když je označuje za populismus.

Na důchod myslí Češi zpravidla pozdě

Důvod nízkých důchodů v Pardubickém kraji je zřejmý. Výkyv způsobuje Praha, kde byly nadprůměrné výdělky i za minulého režimu, a Ostravsko, kde žijí bývalí horníci, bývalá elita národa.

„Jedním z důvodů může být kratší odpracovaná doba. Ženy mají nižší důchodový věk (snižuje ho i počet vychovaných dětí), proto je jejich doba pojištění zpravidla kratší,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.

Češi přitom spoření na důchod podceňují, a týká se to hlavně živnostníků. Někteří využívají penzijní spoření, mnozí ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče.

„Na penzi tak začínají paradoxně šetřit až ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější,“ píše se v nedávném průzkumu Poštovní spořitelny.