Podle sčítání lidu se k romské národnosti před devíti lety přihlásilo pouze 175 osob. Z odhadů romských poradců, kteří působí v obcích s rozšířenou působností, však vyplývá, že romská populace v kraji je ve skutečnosti nejméně sedmdesátkrát početnější.

Bezesporu nejpočetnější romská komunita žije v Pardubicích. „Odhadem zhruba 600 až 800. Nelze to však objektivně určit, velká část z nich se ke své národnosti úředně nehlásí,“ vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí magistrátu Iva Bartošová. Při přepočtu na počet obyvatel krajského města však netvoří Romové ani procento zdejší populace.

Odpovědi na to, kolik Romů žije v kraji, jaké mají handicapy, kde jsou sociálně vyloučené lokality a jak se daří romskou manšinu integrovat do většinové společnosti, každoročně hledá vládní zpráva o stavu romské komunity.

Početná romská menšina žije rovněž v dalších městech, České Třebové, Vysokém Mýtě, Svitavách, Chrudimi nebo Moravské Třebové. Podle sčítání lidu se před osmi lety hlásilo v České Třebové k romské národnosti devět osob.

„Nejvíce příslušníků romské komunity se zdržuje na sídlišti Borek, kde se počet obyvatel pohybuje kolem osmi set, ale zdaleka ne všichni jsou příslušníky romské menšiny,“ říká starostka Magdaléna Peterková. Druhou sociálně vyloučenou lokalitou ve městě , kde se Romové vyskytují, je ubytovna v objektu bývalého hotelu Padevěd u vlakového nádraží.

Odhady sociálních pracovníků se různí, důvodem je velká fluktuace obyvatel. Na sídlišti Borek se navíc často zdržují početné skupiny osob, které nemají v České Třebové trvalé bydliště. Největším problémem zdejší romské komunity ve městě je zadluženost. „Nezaměstnanost v této lokalitě je vysoká, ale existuje předpoklad, že velká část příslušníků romské komunity pracuje bez řádné pracovní smlouvy,“ vysvětluje starostka.

Romský domovník

Dvě sociálně vyloučené lokality jsou rovněž ve Vysokém Mýtě. Podle podkladů pro vládní zprávu v nich žije asi 330 osob. Nejpalčivějším problém místní romské komunity jsou podle mluvčí vysokomýtské radnice Marie Lněničkové vzdělanost, nižší míra socializace a nezaměstnanost. Kromě tří asistentů prevence kriminality působí ve vyloučených lokalitách také romský domovník.

Stejný počet vyloučených lokalit mají i Svitavy. Objekt v Lačnově, který je podle Gabalovy studie z roku 2006 vyloučenou lokalitou, aktuálně romská menšina neobývá. „Romové v Lačnově žijí v městských či soukromých obydlích, především podél hlavní silnice,“ vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Šárka Řehořová.

Lokalita Lány je rozsáhlejší, mezi ohrožené spadají i nájemníci sousedního panelového sídliště. „Odhadujeme výskyt 70 sociálním vyloučením ohrožených osob. Jejich počet postupně narůstá. Centrem lokality je přízemní dům o čtyřech vchodech, přilehlý dům již byl v demolici odstraněn,“ pokračuje Šárka Řehořová.

Podle sčítání lidu se ve Svitavách přihlásilo k romské národnosti 21 obyvatel. „V současné době se setkáváme s výskytem většího počtu nám neznámých Romů, kteří se do města stěhují za prací, kterou pro ně zajišťují agentury,“ přiblížila Šárka Řehořová.

V Moravské Třebové, kde žije odhadem asi 300 Romů, vyloučená lokalita v pravém slova smyslu není. Jako vyloučená lokalita funguje do jisté míry historické centrum města. „Spíše lze mluvit o jednotlivých objektech s vyšší mírou koncentrace sociálně vyloučených osob. Většina z nich žije roztroušeně v městských a soukromých bytech v širším centru města,“ upřesňuje vedoucí odboru sociální péče Jitka Selingerová.

Další vyloučené lokality jsou v Chrudimi. Jedná se o ubytovny (Tovární ulice, U Krkavce, ulice Čs. armády) a bytový dům v Hniličkově ulici. Počty Romů radnice nesleduje. Nejzásadnějšími problémy jsou nezaměstnanost, nedostatek dostupných bytů, nedostatečné vzdělání pro uplatnění na trhu práce. „Mladí Romové po ukončení školní docházky automaticky přecházejí do evidence na ÚP, chybí jim vzor v rodině,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí Radka Pochobradská.