Manžel Magdaleny Jan Alois Sudiprav (uváděn také jako Sudislav) Rettig měl přitom k regionu pod Orlickými horami blízko už před příchodem do Rychnova v roce 1824. Byl rodákem z nedalekých Kvasin, kde přišel na svět 21. července 1774 na místním zámku, jeho otec byl justiciářem kvasinského panství. Byl to Němec, ale jeho syn se naučil češtině v solnické škole.

„K nejpřednějším vlasteneckým buditelům a podporovatelům pokroku v Rychnově náležel magistrátní rada Jan Alois Sudislav Rettig a jeho manželka Magdalena. O Rychnov zasloužili se oba tak, že by bylo nevděčností, kdyby jejich činnosti v dějinách Rychnova alespoň stručně nebylo vzpomenuto,“ uvádějí Dějiny Rychnova nad Kněžnou Tomáše Kouřila a Antonína Svobody z roku 1928.

Zmiňují, že Rettig vystudoval gymnázium v Hradci Králové a v Praze studia filosofická a právnická. Roku 1809 přijal místo sekretáře při táborském magistrátu a roku 1813 se stal zkušeným radním v Přelouči, roku 1818 pak v Ústí nad Orlicí a od roku 1824 zastával místo rady v Rychnově.

Zavádění novot a literární činnost

Rettigovi se vracejí po 200 letech do Rychnova nad Kněžnou, přijměte pozvání třeba do rychnovské knihovny:

close info Zdroj: archiv pořadatele zoom_in

„Zde hned zaváděl prospěšné novoty, sestavil požární řád, upravil službu ponocných, vypracoval a krajskému úřadu zaslal topografii města. Česká podání vyřizoval česky. Vedle svého povolání rád zabýval se písemnictvím, přispíval do časopisů, překládal a psal spisy původní. Tiskem vydal veselohru Kouzelná píšťala a činohru Neškodí přátel zkoušet. Napsal několik básní, z nichž nejkrásnější jsou v duchu národním psaná Jablíčka. Mnohé jeho práce zůstaly v rukopise. Roku 1834 stal se radou v Litomyšli,“ připomínají působení Rettiga autoři knihy.

„Větší jeho horoucnost vlasteneckou rozvíjela jeho choť Magdalena Dobromila Rettigová. Narodila se ve Všeradicích na Berounsku 31. ledna 1785. Otec její František Hartman byl tam vrchnostenských purkrabím. Když zemřel, bylo Magdaléně sotva sedm let. Ovdovělá matka odstěhovala se do Prahy, kde žila s dcerou u zámožné sestry. Tu dívka nabyla zkušenosti v domácím hospodářství. Byla vychována po německu, ale sama svou chtivosti naučila se česky čísti a psáti. České vědomí národní vzbudil v ní Rettig, jenž jsa tehdy úředníkem advokátní, pojal ji roku 1808 za manželku,“ zmiňují dále.

Pojednání o telecím mase, kurzy a pokuty za cizomluvy

První její literární pokusy byly psané německy, v češtině začala tvořit až v Ústí nad Orlicí, kde také přijala své druhé jméno Dobromila. Dopisovala si s Zieglerem, Klicperou, Chmelenským i s Jungmannem. A k psaní jí prý také povzbuzovala hraběnka z Kolowrat.

„Nejznámějším jejím dílem jest domácí kuchařka, v Rychnově roku 1826 napsaná, která vyšla v několikerém vydání též s její podobiznou (dopsaná byla v roce 1825, vydaná o rok později, pozn. redakce). Praktického rázu jsou též Pojednání o telecím mase, Kafíčko, Dobrá rada slovanským vesničankám a Mladá hospodyňka v domácnosti. Přední snaha šlechetné paní radní nesla se k tomu, aby zněmčilé ženy a dívky české byly probuzeny k vědomí národnímu. I studující ve školách po německu vychovávaných vedla k uvědomění národnímu,“ zdůrazňují Dějiny Rychnova nad Kněžnou.

Autoři dále připomínají, že dívky vyučovala kuchařství a ručním pracím: „Při čemž zaváděla též hovor o českých spisech a dbala, aby český rozhovor byl zcela správný. Za cizomluvy ukládány byly malé pokuty, jichž výnosu bylo pak užito k dobrým účelům. S láskou šířila mezi dívkami českou knihu. Za tou příčinou sama psala básně, povídky a pokusy dramatické. Ačkoliv dnes jsou zapomenuty, tenkráte blaze působily. V Rychnově napsala Věneček pro dcery vlastenecké a Chudobičky. Mimo to zde byla rozšířena její povídka Mařenčin košíček a masopustní žert pro loutky Koš. Později největší oblibě se těšila její povídka Arnošt a Bělinka. I písně její byly zpívány.“

Manžel ji v činnosti podporoval a byl to právě on, na kom své kuchařské recepty zkoušela.

Zemřel 26. července 1844 v Litomyšli, Magdalena ho přežila o pouhý rok. Zemřela v 60 letech 5. srpna 1845 také v Litomyšli. Zdejší ženy jí tu v 80. letech 19. století postavili pomník. A dnes tu najdete na ni připomínek více.

Nahlédněte s námi do Domácí kuchařky M. D. Rettigové
(10. vydání Domácí kuchařky z roku 1868):

Polívka tlučená
Uvař starou slepici při hovězím mase do měkká, potom vyřízni prsíčka, ostatní slepici v moždíři dobře utluč, dej ji do hrnce, přidej k ni rozkrájenou mrkev, petružel, celer a kousek zázvoru, nalej na to polívku, v níž se slepice vařila, a nech to hodinu vařit. Zatím usekej drobně ta vyříznutá prsíčka, dej je do hrnku, přidej k tomu kousek nového másla, čtyry žloutky, rozkloktej to s půl žejdlíkem vlažné polivky, tu ostatní polívku proceď skrze husté sejtko, a když se vaří, zakloktej (zakverluj) ji s těmi žloutky a prsíčkama, a vlej ji hned do mísy, sice by se srazila.

Polívka míchaná ze zelených věcí pro 12 osob
Dej k hovězímu masu vařit tři kapusty, tři růže karfiolu a tři celery; když je to měkké, vyndej to; kapustu rozkrájej na nudličky, celer na koláčky, karfiol nech v malých růžičkách, a dej to do polívkové mísy; potom vezmi malé hříbky, rozkrájej je a dej na máslo, přidej k nim trochu pepře, trochu květu, hodně zelené petružele, a nech je hezky dusit; pak je dej do hrnku, nalej na ně hovězí polívky a nech to chvíli povařit. Zatím usekej několik vařených pupíčků a jatýrek od drůbeže, dej je se strouhanou žemličkou a zelenou petruželí na máslo na uhlíčko, a nech to s několika lžičkami hovězí polívky trochu povařit, potom k tomu dej dva žloutky a nech to vychladnout. Vypíchej kulatou formičkou malé žemličkové kotoučky, namoč je v mléce nebo ve sladké smetaně, dej vždy na jeden kouteček trochu té sekaniny, přiklop druhý kouteček, omoč je ve vejci a obal ve strouhané žemličce, pak v másle usmaž, načež je dej k té míchané sekanince, nalej na to dobrou, trochu květem okořeněnou hovězí polívku a dej to na tabuli. Tyto smažené, sekaninou nadívané kobližky můžou se použiti do každé dobré polívky, i také do hnědé čísl. 1, nebo do dušené čísl. 17, což každá hospodyně sama nahlídne a dle své libosti změnit může.

Polívka s buchtou v páře vařenou (Pudding)
Vezmi pro 8 i 12 osob žejdlík smetany, vraz do ní 3 celé vejce, rozkloktej to a vlej na dvě ostrouhané, na kostky rozkrájené žemličky, a nech je asi půl hodiny močit; pak utři s jedním žloutkem asi dva nebo tři loty přepouštěného nebo račího másla, nebo s tučné hovězí polívky sebrané mastnoty, přidej k tomu asi lot čerstvého hovězího tuku, trochu květu, osol to, konečně k tomu dej tu močenou žemličku, trochu zelené drobně rozkrájené petružele, a všecko dobře promíchej; potom vymaž servít máslem, vlej do něho tu michaninku, zavaž to hezky volně a nech to v hovězí polívce hodinu vařit; pak to rozvaž, dej to do mísy buď na kousky rozdělené nebo celé a polej to se žloutky připravenou polívkou čísla 15.

Hovězí ohon
Dej na rendlík kus loje nebo másla, čtyry na koláčky rozkrájené cibule, kousek zázvoru, několik zrnek pepře a nového koření, dva bobkové listy a snítku dymiánu, vlož na to v kluubách nasekaný hovězí ohon, osol ho a nech ho do měkka dusit; chvílemi musíš přilévat trochu polívky nebo vody, a ku konci přidej octa dle libostí, jak to kyselé miti chceš; potom ohon vyndej, omáčku proceď do hrnku, zapraž ji hodně hnědou jíškou, přidej k tomu na nudličky nakrájenou citronovou kůru, kus do hnědá upraženého a s trochou omáčky rozmíchaného cukru, vlej všecko opět na ohon, nech to ještě trochu povařit a nes to na stůl.

Omáčka z kerblíka (Kerbelkranz)
Utluč v moždíři plnou hrst kerblíku a vymačkej šťávu skrze plátýnko, pak vezmi 3 na tvrdo vařené žloutky a několik topinek sušené a ve vinném octě namočené žemličky, oboje v moždíři dobře utluč, octem rozdělej, tu kerblíkovou šťávu k tomu přimíchej a oslaď to asi lotem cukru. Lot cukru, půl žejdlíka octa a z půl žemličky sušených topinek jest dosti na tři žloutky. Tato omáčka se dá studená na stůl v nádobkách k tomu zřízených. Kdo rád sladší, může přidat cukru. Při hostině se dá na stůl mimo této omáčky ještě jedna teplá, protože každý studené omáčky nemiluje.

Ryzce v parních sklenicích naložené
Uřež mladým neporušeným ryzcům kořínky u samých hlaviček, ryzce vyper a nech je na rendlíku ve slané vodě s kmínem do měkká uvařit, pak je vyndej a dej je hned do parních sklenic; zvař dobrý vinní ocet se solí a pepřem (také můžeš k tomu připojit několik bobkových lístků), nalej ho na houby, pak postav sklenice do hrnku se studenou vodou, a sice tak, aby voda až k hrdélkám sklenic dosahovala, a postav hrnek na plotnu; zatím si nastříhej z hovězího měchýře kulaté lístky mnohem větší nežli je otvor sklenic, namoč je v několika vodách, a když sklenice s houbami asi pět minut ve varu stály, vyndej je, obvaz hodně pevně měchýřem, pak je postav zase do odstavené s ohně vody a nech je v ní vystydnout. Je-li měchýř dobře obvázán, tedy každý zapadne do vnitř, tvoříc jako mističku. Takto naložené houby vydrží déle než rok, aniž vezmou nejmenšího porušeni.

Smažené vemeno
Uvař vemeno do měkká ve slané vodě, pak ořež s něho všecky kůžičky, rozkrájej ho na pěkné ouhledné, ne příliš tlusté kousky, popraš je ještě krapýtkem soli, obal je nejdříve v mouce, pak v rozšlehaném vejci, konečně ve strouhané žemličce, a nech je na kastrolu v rozpáleném přepouštěném másle do zlatová usmažit.– Může se jim poklásti mrkev nebo také jiná zelenina.

Zadělávané žáby s petruželkou
Čistě přemyté žáby osol, dej je s kouskem nového másla na rendlíček, přikrej je a nech je dusit, až jsou měkké. Několik žab nech ve slané vodě s rozkrájenou petruželí uvařit, udělej bílou jištičku a zapraž tu polívku, v které žáby se vařily, pak ji proceď na ty dušené žáby, dej k tomu drobně rozkrájenou zelenou petruželku a trochu květu, nech to malinko povařit a dej to na stůl.

Zmrzlina z punče
Ostrouhej na cukru kůru s jednoho pomeranče a se dvou citronů, dej to do čisté nádobky a nalej na to koflíček vody, aby se to rozmočilo, potom do toho naceď šťávu ze šesti citronů a z toho pomeranče, dobře to promíchej, nech zvařit 12 lotů cukru jako při předešlých zmrzlinách, až se táhne, pak to smíchej dohromady, proceď to skrze servít do pyksly, a když to dáš k ledu, vlej do toho znenáhla mezi ustavičným mícháním koflíček dobrého rumu, a míchej tím tak dlouho, až to veskrz zmrzne.

Dort mechový
Udělej ze šesti bílků tuhý sníh, dej do něho 14 lotů tlučeného prosátého cukru, 14 žloutků, a tluč to sněhovou metlou v hrnku tak dlouho, až to zhoustne; pak do toho dej 14 lotů neloupaných strouhaných mandlí, 4 loty citronátu, trochu tlučeného hřebíčku a skořice, hodně všecko promíchej, vymaž dobře otvírací formu, vysyp ji houskou, dej to do ní a nech to pect. Když dort prochladne, udělej na něj následující led: vezmi půl libry prosátého cukru, jednu lžíci rumu, jednu lžíci citronové šťávy, dvě lžíce vody, hezky dlouho to míchej a pak tím dort všude obtáhni.

Mohlo by vás také zajímat: V Rychnově bije už přes čtyři století. Zvonice se zvonem Kryštof se opět otevřela

Vystoupejte s námi do rychnovské zvonice ke Kryštofovi, třetímu největšímu funkčnímu zvonu v Čechách a zaposlouchejte se do jeho zvučného hlasu. | Video: Deník/Jana Kotalová