Ve sněmovně se o ně svedl boj napříč politickým spektrem. Návrh na zrušení zdanění poslaneckých náhrad tam podpořili z 21 východočeských zákonodárců čtyři, nakonec ale neuspěli. Šest bylo proti, ostatní se buď zdrželi, nebo ani nebyli přítomni. Návrh byl kritizován kvůli tomu, že poslanci mají náhrady paušální, nespotřebují je celé a používají je jako další, záviděníhodný příjem k platu.
Byl to spor, který na voliče působil jak červený hadr na býka. Kritizovaný návrh na zrušení zdaňování poslaneckých náhrad však nakonec zákonodárci, i když těsně a napříč kluby, tento týden neschválili.
„Zdaňování jakýchkoliv náhrad je naprosto neobvyklé," vysvětloval chrudimský poslanec ODS Jan Čechlovský, který byl pro zrušení zdanění náhrad. „Cestovní náhrady přece nemohou být součástí příjmu, v případě poslanců je to populismus," přisvědčil jeho stranický kolega Radim Jirout z Ústí nad Orlicí.
Ano, „normálním" zaměstnancům se náhrady skutečně nezdaňují. Jenže jsou poslanci „normálními" zaměstnanci, když jejich náhrady jsou paušálně dané a třeba šéf ČSSD Bohuslav Sobotka si za ně koupil byt? „Už dříve se ukázalo, že se jako nezúčtovatelné v praxi používají jako součást platu," poukázal například poslanec TOP 09 Josef Cogan z Nové Paky.
Jenže potíž je také v tom, že návrh nebyl jen o poslaneckých náhradách. Kvůli tomu, že ho sněmovna zamítla, jsou nyní státní zástupci a soudci bez pravidel pro určování platů. Ta totiž novela obsahovala. „Jenže média teď píšou jen o hamižných poslancích," posteskl si Čechlovský.
Většina z východočeských poslanců o novele nakonec vůbec nehlasovala. Zpravidla nebyli přítomni, tři se pak zdrželi: Jiří Skalický (TOP 09), Soňa Marková (KSČM) a Václav Neubauer (ČSSD).
Poslanecké náhrady jsou zdaňovány od roku 2010 kvůli nástupu hospodářské krize.
