Ve škole učitelky a všichni „připravovatelé" zajímavého dne čekali, že ve středu určitě bude krásné počasí. Na obecním úřadu jsme měli instrukce, že do rozhlasu budeme hrát písničky o zvířatech, abychom ještě zlepšili atmosféru celé akce. Písně měly přilákat návštěvníky do školy a posléze na piknik do školního arboreta.

Ráno bylo vše ale jinak. Zima jak v únoru a ještě začalo pršet. Akce se přesto musela uskutečnit, protože ke škole už mířili žáci vyzdobeni na recesní den motýlky. Silonové a plastové ve vlasech, papírové a sametové pod krkem, motýlci malovaní na tričkách a dokonce i na obličejích a rukách některých dětí. Při vstupu do budovy proběhlo sčítání a prohlížení jednotlivých žáků. Podle zapojení byly vyhodnoceny nakonec i celé třídy a děti získaly drobné odměny za zajímavé „zdobení " motýly.

V průběhu dne se všechny děti pohybovaly volně po budově školy a hledaly si vycpaná zvířata, keramická zvířata, zvířata na obrázcích a dokonce i živá zvířata. Viděla jsem živé hady, ještěry, mravence a další hmyz, králíka, holuby a dokonce voňavou přítomností oblažoval jednu učebnu i živý vepř. Každé dítě ráno ve třídě obdrželo „badatelský deník", což byl sešit s nejrůznějšími úkoly pro celé dopoledne. Žáci postupovali po stanovištích a každý sešit se plnil provedenými úkoly a výsledky pozorování. Malé děti měly lehčí úkoly, přiměřené jejich věku. Starší žáci již těžší zadání a nejstarší deváťáci již jako jejich nejchytřejší kolegové pomáhali na stanovištích.

Jak jsem řekla, venku pršelo, ale piknik „v trávě" stejně proběhl. V tělocvičně na zemi byly narovnány deky jedna vedle druhé a na nich na závěr všichni účastníci mohli hodovat a ochutnat zdravé pokrmy, které lze připravit v domácnosti. Úplně nakonec na dolní chodbě budovy školy proběhlo vyhodnocení některých sledovaných věcí.

Učitelky neskrblily pochvalou pro děti, které prý neočekávaně se zaujetím pracovaly, i když jejich pracoviště nebyla vymezena jen jednou učebnou. V budově nebyl samozřejmě absolutní klid, ale panovala tam tvůrčí atmosféra a nadšení se přeneslo i na dospělé pořadatele. Jako úplná tečka bylo to, že se všichni přesunuli před školu a na oslavu Dne země byli vypuštěni z klece dva holoubci. Hezký závěr s potleskem!

Byla jsem se podívat na výstavu a na to dnešní zdravé a prospěšné hemžení a jsem moc ráda. Často píši kritické články k různým událostem, ale dnes mohu jen chválit a děkovat všem zaměstnancům školy, kteří se zapojili. A zase opakuji. Malé venkovské školy musí zůstat zachovány, jsou živým srdíčkem každé vesnice.


Mgr. Hana Štěpánová, starostka Morašic