Památky známé i neznámé: V Čisté mají několik historických unikátů

Nejsou to jenom kostely a různé památníky, vesnice skrývají mnohem více zajímavostí, než se může na první pohled zdát. Hospodu, kde „řádil" kuchař Zdeněk Pohlreich, ale taky kostel svatého Mikuláše, unikátní roubenky, sochy a klid v osadě Brlenka. To všechno nabízí Čistá u Litomyšle, druhé zastavení našeho prázdninového putování regionem.

Ještě než se sem vydáte, stavte se na Brlence. Osada schovaná u lesa má své jedinečné kouzlo. To objevil už před několika lety i Erik Kluka s přítelkyní a stali se po mnoha letech prvními stálými obyvateli osady. „Žije se nám tady skvěle, téměř bez lidí, ale je to moc příjemné prostředí. Vybral jsem si dům na Brlence, protože miluju přírodu 
a chci v ní žít. V současné době jsou už na Brlence obydlené nastálo další dva domy," říká Erik Kluka, který by už nikdy nevyměnil bydlení na samotě za byt ve městě. Původem Svitavan se naučil žít v souladu s přírodou. A jak říká, lepší je mít dřevo naštípané na dva roky dopředu než v bytě otočit knoflíkem topení. Na Brlence najdete taky kapličku 
a vedle ní obnovený kamenný kříž.

K VESNICI PATŘÍ KOSTEL

A teď už do Čisté! Kostel. Každá vesnice musí mít menší či větší kostel. Na tom v Čisté jsou patrné „stopy" Pernštejnů, kteří sídlili v Litomyšli. „Kostel svatého Mikuláše byl původně dřevěný a postupně přestavěný na zděný. V roce 1583 dal postavit majitel litomyšlského panství hrabě Vratislav z Pernštejna gotické kněžiště a 1740 pak vydal pokyn ke stavbě nového kostela. Po dokončení stavby ovšem kostel i fara vyhořely. Obě budovy byly opraveny a ke kostelu přistavěny dvě postranní lodě a věž zvýšena až na 37 metrů," přibližuje zajímavosti 
z historie čisteckého kostela Vojtěch Kmošek, architekt a předseda Spolku archaických nadšenců.

Stejně jako Trstěnice 
i Čistá má několik historicky cenných chalup. Skutečný historický poklad ukrývá dům č. p. 171, kde se nachází nejstarší vesnický krov 
v České republice a jedna 
z nejstarších středověkých dýmných jizeb u nás. „Jedná se o zbytek původní usedlosti. Dům pocházející z druhé poloviny 16. století má zachovalou „dýmnou jizbu" a je patrně nejstarší dochovanou stavbou lidové architektury ve východních Čechách. Stavení je datované roky 1581/82. V roce 2014 byla usedlost prohlášena národní kulturní památkou," popisuje architekt Vojtěch Kmošek. Průzkum odhalil, že dřevo použité při stavbě bylo pokáceno již na jaře roku 1692.

K zajímavostem patří unikátně dochované číslo popisné, které bylo barvou napsané při prvním číslování již v roce 1771. Současní majitelé manželé Syroví ohroženou památku nejen zachránili před demolicí, ale také ji obnovují a uvažují 
o jejím zpřístupnění veřejnosti. V plánu mají rekonstrukci pece s otevřeným ohništěm a obnovu větracího okna v boční stěně. To umožní unikátní experiment – ověření provozu dýmné jizby. Další ojedinělé stavení sice zmizelo ze vsi 
a proměnilo se v hromadu materiálu, ale jen na chvíli. Dům č. p. 97 s unikátní roubenou polygonální stodolou je krásným dokladem typické výstavby 17. století. Stavba domu začala těsně před začátkem třicetileté války. „Usedlost má i podjezdnou raně barokní roubenou sýpku s řadou detailů a roubenou polygonální stodolu. Dnes je roubený dům a dvanáctiboká polygonální stodola rozebrána. Stodolu přenášíme na Mikšíkův statek do sousední Trstěnice," vysvětlil Vojtěch Kmošek. Tesaři na místě pracují a stodola se již rýsuje. Do budoucna počítá Spolek archaických nadšenců i se znovu postavením roubenky.