Loni byla v regionu vyhlášena smogová situace pouze jednou. Stalo se to v polovině února a trvala dva dny. To ovšem neznamená, že ve zbývající části roku se lidem  dýchalo bez problémů. Špatné ovzduší zaznamenala i známá turistická místa či lázně

Brněnská a Dukla

Podle odborníků je nejhorší znečisťující látkou polétavý prach, který trápí lidi zejména během zimy, kdy panují horší rozptylové podmínky. Poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Loni byl denní imisní limit nejčastěji překračován na Brněnské ulici v Hradci Králové. Problémy zde měli po 36 dnů, přičemž maximální povolený počet je 35 dnů. Jen o málo lépe na tom byli obyvatelé pardubické  Dukly, kde byl limit překročen v 33 případech.  Nejvyšší denní koncentrace na obou místech přesáhla  hodnotu 123 mikrogramů na metr krychlový, povolená hodnota činí 50 mikrogramů.

„V porovnání s rokem 2012, kdy měřicí stanice na obou místech zaznamenaly překročení ve čtyřiceti případech, se situace zlepšila," konstatovala Martina Černá z královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Imisní limity padly i v případě troposférického ozonu, který mimo jiné škodí dýchacím cestám a očím. Zákon toleruje jeho překročení, pokud za tři roky nepřesáhne 25 dní. V oblasti krkonošských Rýchor však povolené množství jen loni přesáhl ve 26 případech.

Polétavý prach
Počet dní, kdy ČHMÚ zaznamenal překročení denního imisního limitu pro částice suspendovaného prašného aerosolu:
H. Králové – Brněnská: 36
Pardubice – Dukla: 33
H. Králové – třída SNP: 22
Moravská Třebová: 20
Velichovky: 19
Sezemice: 19
Rychnov nad Kněžnou: 16
Trutnov – Mládežnická: 15
Ústí nad Orlicí: 14
Šerlich v Orlických horách: 6
Svratouch: 4
(zdroj: ČHMÚ)

Lidé topí odpadem

Podle Martiny Černé se na špatném ovzduší nepodepisují pouze podniky vyrábějící energii a teplo. „Dominantním problémem ve větších městech je zejména znečištění ovzduší vlivem dopravy. V menších městech a obcích mají negativní vliv na kvalitu ovzduší rovněž lokální topeniště," uvedla Martina Černá. Topení uhlím vzduchu škodí, lidé však navíc zatápějí i věcmi patřícími do popelnice nebo mezi separovaný odpad. Právě spalovaný odpad je nejhorším zdrojem škodlivin.

V Královéhradeckém kraji jsou kotle a kamna v rodinných domcích vůbec největším zdrojem znečištění,  na druhém místě je doprava a teprve pak podniky. V Pardubickém kraji je průmysl na prvním místě, po něm následují lokální topeniště. „Během topné sezony koncentrace znečišťujících látek v menších městech a obcích může za zhoršených rozptylových podmínek dosahovat  srovnatelných nebo i vyšších hodnot než ve velkých městech," řekla  meteoroložka.