Devatenáctiletá Lucie Hutníková začíná studovat na pardubické univerzitě, a právě z tohoto důvodu vážně uvažuje nad tím, že vše o rok odloží.

V rodném Vyškově vystudovala Zdravotnické lyceum a Univerzitu Pardubice si vybrala hlavně kvůli městu. S učením nikdy neměla problém, a dokonce mu ani nemusela věnovat tolik času jako její vrstevníci. „Není v mé povaze takhle něco vzdát, ale když už jsem se rozhodla studovat, tak to chci dělat na 100 procent a ne jenom na 30,“ svěřuje se Lucie Hutníková.

Když Pardubická univerzita ještě před začátkem školního roku vyhlásila, že začíná s distanční výukou, začala Hutníková pochybovat o tom, že by se takovému studiu věnovala. „Řekla jsem si, že to spíš odložím, protože do té školy chci chodit. Neříkám, že jsem to hned úplně vzdala, chtěla jsem to zkusit, ale nedává mi to to, co chci,“ vysvětluje.

Devatenáctiletá Lucie Hutníková začíná studovat na Univerzitě Pardubice, kvůli online výuce ale studium nejspíš odloží.Zdroj: ArchivJeden z hlavních důvodů, proč chce studium odložit, je právě také obor, který si vybrala. Studuje Angličtinu pro odbornou praxi na filozofické fakultě. „V mém oboru je zkrátka důležitá komunikace a kontakt. Nemůžu dělat nějaký projekt s lidmi přes webkameru,“ říká. Kdyby její obor nebyl založen na praktické výuce, přistupovala by k tomu jinak.

Už zpočátku ji odradil nevelký zájem ze strany univerzity informovat studenty. Lektoři některých kurzů dokonce avizovali, že oni sami neví, zda takovou výuku zvládnou. „Samozřejmě mě to trochu mrzí a to i kvůli rodičům, kteří si taky dali práci s tím, abych tu mohla být. Chtěla jsem jim to všechno vrátit, ale tohle nejde. Bojím se, že naše generace na tom utrpí a bude odsouzená, že se nám nedostalo takového vzdělání jako těm před námi nebo po nás,“ vysvětluje.

Hlavní problém je podle ní v tom, že na vysokou školu zrovna nastoupila, a kdyby studovala na škole alespoň rok, tak snadno by se nevzdala. „Nejradši bych si to odložila, ale tím, že jsem teprve v prváku, tak to samozřejmě nejde a budu muset opakovat přijímací zkoušku. Pravděpodobně si zvolím i jiný obor,“ přemýšlí.

Momentálně hledá práci, což se jí ale kvůli aktuální situaci nedaří. Do práce, kterou si původně našla, nemohla nastoupit kvůli nouzovému stavu a teď nemá moc možností. „Našla jsem si tu bydlení a přijela sem ještě o něco dříve, než začala škola, abych si našla nějakou brigádu. To se mi nepodařilo stejně tak, jako teď nemohu najít práci,“ říká.

Její spolubydlící je také v prvním ročníku a studuje dokonce sejný obor. Té naopak distanční výuka svým způsobem vyhovuje, protože je velký introvert a je ráda, že se nemusí s učiteli a spolužáky setkávat osobně. „Já jsem naopak více stydlivá na kameře. Víc mi vyhovuje osobní kontakt. Celkově si myslím, že by pro mě byl problém se donutit dělat ty úkoly a podobně. Snad se za rok se vše uklidní,“ doufá Hutníková.

Andrea Pospíšilová