Epidemie příušnic na Pardubicku a Chrudimsku zatím neustupuje. Pravděpodobně však už dosáhla svého vrcholu, nemocných totiž už nepřibývá geometrickou řadou, jako tomu bylo ještě v minulých týdnech.

„Každý týden teď registrujeme 20 až 25 nových případů. Bylo už hůř, situace se pomalu stabilizuje, ještě několik týdnů však epidemie potrvá,“ řekla včera vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Pardubicích Olga Hégrová.

V celém Pardubickém kraji, vůbec nejpostiženějším regionu v Česku, hygienici od počátku roku zaznamenali 747 případů příušnic. Ještě počátkem února jich bylo jen 170.

V sousedním Královéhradeckém kraji nemocných sice oproti minulým letům také několikanásobně přibylo, situace tu ale zdaleka tak závažná není.

„Aktuálně  evidujeme od začátku roku celkem 155 případů onemocnění příušnicemi, nejvíc jich je na Hradecku. Jedná se stále o zvýšený výskyt onemocnění, nikoliv však epidemii,“ uvedla mluvčí hradeckých krajských hygieniků Veronika Krejčí. V uplynulých letech však v kraji bylo každoročně zaznamenáno nejvýše 11 případů, až vloni 214.

Na Pardubicku a Chrudimsku, kde příušnice řádí nejvíc, je nejpostiženější věkovou skupinou mládež od 15 do 19 let, v počtu následují nakažení od 20 do 25 let. Rizikové jsou celé mladé pracovní kolektivy, kvůli epidemii bylo například na Chrudimsku zrušeno už několik utkání okresních fotbalových soutěží.

Z Pardubického kraje je celá polovina nemocných v republice, ačkoliv tento region má jen pět procent obyvatel země.

Zatím nevysvětlenou záhadou však zůstává, proč se příušnice objevují i u očkovaných jedinců. „Proti příušnicím by populace měla být očkovaná. Jsou dva důvody, proč se nemoc objevuje i přes to – buď přestala vakcína po nějaké době od očkování účinkovat, nebo se změnil virus jako takový. To je nyní předmětem výzkumu,“ řekla Hégrová.

Zbytečná hysterie se však podle lékařů týká rizikovosti onemocnění pro mladé muže. Příušnice opravdu mohou v jejich případě vést k neplodnosti, ale dochází k tomu jen v komplikovaných případech, zhruba u deseti procent nemocných.

Na druhé straně ovšem  včasnému rozpoznání příušnic brání určitá podobnost jejich příznaků s chřipkou. Především se zvýší tělesná teplota, příušní uzliny však nemusí zduřet ve všech případech. Nejlepší léčba je domácí: klid a izolace na lůžku, studené zábaly a paralen. V případě komplikací a sílících bolestí hlavy či břicha je nutné navštívit lékaře.

- Děti se proti příušnicím očkují od roku 1987 po dosažení 15. měsíce života a přeočkovány jsou kolem třetího roku věku.
- Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že by následovalo ještě jedno přeočkování dospívajících. Před zahájením povinného očkování bylo v Česku každoročně až 100 tisíc případů příušnic.
- U některých jedinců vakcína nemusí vytvořit dlouhodobou ochranu. Epidemie se objevuje zhruba jednou za 10 let. Poslední velké epidemie byly v Česku letech 1995 až 1996, další postihla především Moravu v roce 2006.

Co je to za nemoc a jak se projevuje?

Příušnice (parotitis epidemica, mumps)
- Tato nemoc se přenáší z člověka na člověka kapénkovou infekcí, tedy slinami a močí (méně častá je nákaza kontaminovanými předměty).
- Přibližně za dva týdny se virus dostane do krve a může se šířit dále.
- První příznaky se objevují 15 – 21 dní od nakažení. Nemocný je však infekční už týden před prvními projevy a ještě dva týdny po jejich odeznění. Infekční je i člověk s bezpříznakovým průběhem.
Proděláním nemoci se vytváří doživotní imunita.
Nejčastější výskyt onemocnění: zima a jaro.
Nejpostiženější věkové skupiny (začátek roku 2012): mladí lidé mezi 15-19 (až 25) lety, děti mezi 5-9 lety.
Inkubační doba: průměrně 16 – 18 dní (od 14 do 25 dní), prvními projevy jsou bolesti svalů, nechutenství, nevolnost, bolesti hlavy, teplota.
Klinické projevy:
- 15-20 %  bezpříznakový průběh (častěji u dospělých), 40-50 %  nespecifické respirační příznaky (bolest hlavy, teploty, katar dýchacích cest).
- 30-40 %  klasické projevy onemocnění:
1. bolest hlavy a svalů, teploty, katar dýchacích cest, nevolnost, nechutenství
2. jednostranné nebo oboustranné bolestivé zduření příušních slinných žláz nebo i podjazykové či podčelistních slinných žláz
3. Někdy nastanou komplikace a pacienti mají silné bolesti při žvýkání a pohybech hlavou. Postižena může být slinivka břišní, centrální nervový systém a varlata. V dospělosti mohou být u mužů příčinou neplodnosti.
Prevence: Důsledná hygiena rukou, zdravá životospráva.
Zdroj: priusnice.cz, Státní zdravotní ústav