Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Najdu tady parťačku pro život?

Milá redakce, píšu za svého kamaráda, který hledá ženu. Již vám psal, ale nedočkal se žádné odpovědi, obávám se, že tak rezignoval na hledání partnerky. Myslím si, že je škoda rezignovat, jelikož věřím, že normální ženy ještě existují, jen se hůře hledají.

Kamarád měl štěstí jen na ženy, které zajímaly peníze, a to nikam nevede. Na diskotékách se už neseznámíte a na ulici je to o velkém štěstí.

Mému kamarádovi je 39 let, je svobodný, štíhlý, sportovní typ, který rád jezdí na kole, chodí do přírody, má rád pěknou hudbu, rád pracuje na zahradě, houbaří, cestuje, ale také má rád společenský život. Nehledá peníze, ale hezký vztah. V životě jsou pro něho důležitější hodnoty.

Pracuje v dělnické profesi, proto pro kamaráda hledám ženu v podobné profesi. Alkohol nepije a s kouřením přestává. Pokud toto čte žena, která se chce seznámit, nebo o některé víte, dejte vědět. Nejlépe okolí Ústí nad Orlicí a Pardubicko. Bude to pro něho velké překvapení, pokud obdrží nějakou milou odpověď. Věřím tomu, že rád všem odepíše.

S pozdravem váš věrný čtenář z Orlickoústecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo nahoře na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Prosím, poraďte mi

Vážená redakce, rád bych využil vaší rubriky Řádky důvěry a pokusil se o změnu ve své životní situaci.

Jsem pravidelným čtenářem a noviny jsou součástí mého života.

Je mi něco málo přes 40 let a osud si se mnou pohrával jako vítr se spadlým listím. Často si kladu otázku, čím jsem si zasloužil tento osud. Myslím si, že nejsem špatný člověk, a nikomu jsem neublížil.

Jsem ve výkonu trestu za něco, co jsem neudělal. Jak se mám však bránit, když nejsou důkazy, které jsem navrhoval a bránil své dítě před matkou.

Tím se mi celý svět zhroutil. To, co prožívám, nikomu nepřeji. Veškeré obvinění stojí pouze na výpovědi matky. Co všechno dokážou ženy vymyslet, aby získaly autoritu a uznání. Jak dokážou taktizovat, když jsou ochotny dojít ke kompromisu. Náš soudní systém však vždy věří matce. Vždyť je to křehké stvoření, milující matka svého dítěte, ale skutečnost je jiná. Udělají cokoliv, aby byly oběti trestného činu.

Bojuji s tím více jak tři roky. Po těchto letech mi přišel balíček s dopisem a časopisy, ve kterých jsou důkazy, proč si to všechno vymyslela, co se snažila krýt a co jsem neměl objevit. Jenomže je to všechno k ničemu, když je vše podepsáno pouze „přítel". Vlastně jsem zjistil, že má manželka provozovala nejstarší řemeslo na světě.

Jsou tomu dva měsíce, kdy mi bylo oznámeno, že zemřela. Co teď? Matka zemřela, otec ve výkonu trestu. Prarodiče z mé strany zemřeli a prarodiče ze strany manželky děti nechtějí a odmítli je s tím, že jsou staří a necítí se na to. Bombardují mě soudy, sociálka i starosta: „Co s dětmi?" Kdo se o ně postará, kam přijdou, budou mít co jíst? Poslední nadějí je snad bratr.

Sedím v těchto prostorách a nevím, co mám dělat. Soudy, ministerstvo spravedlnosti i prezidentská kancelář mlčí. Mají na vše dost času. Jsem odsouzenec, ale také otec dětí. Když za mnou přijedou, vždy se ptají, kdy mě pustí, že jim je smutno. Psychicky to špatně nesu, dávám si za vinu, že jsem jim nepomohl. A v tom přichází další rána, můj zdravotní stav se zhoršil natolik, že musím být operován. Pokud nebudu, mohu zemřít. Mé děti tak přijdou v krátké době o oba rodiče? Bohužel vedení v Praze mou operaci zamítlo. Tak tu sedím a čekám na zázrak.

Požádal jsem advokáta o pomoc, ale nepomůže, dokud nesložím několikatisícovou zálohu. To nemám.

Ne, nechci peníze, jen bych potřeboval právně poradit, co mám dělat. Děkuji všem, kteří mi dají šanci žít a vrátit tak otce k dětem.

Čtenář z Hradecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo nahoře na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Kde je to štěstí?

Vážená redakce, i já jsem se rozhodl touto cestou najít ztracené štěstí, které mi po celou dobu protéká mezi prsty.

Jsem čtyři roky rozvedený, nekuřák, alkoholu neholduji a je mi 42 let. Jsem sportovní postavy, romantik, který nezkazí žádnou legraci, ale hlavně vím, co chci od života. Mezi mé zájmy patří sport, výlety, vaření, ale hlavně péče o děti.

Rád bych se seznámil s ženou podobného osudu do padesáti let, která je také sama. Děti nejsou překážkou, naopak budou mít u nás dveře otevřené, neboť sám mám děti. Nezáleží na vzhledu, ale na tom, jaké má srdce. Nehledáme bohatství, ale lásku a porozumění. Nechceme moc, jen mít někoho rádi, komu bychom mohli dát svou lásku a těšit se s ním ze života. Zlého jsme již v životě poznali mnoho, teď bychom rádi poznali i tu druhou stránku života.

Jsi-li sama a víš, co očekáváš od života stejně jako my, budeme se těšit na milou odpověď. Ozveme se všem.

Čtenář z Hradecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo nahoře na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Deník pomáhá
Potřebujete se „vypsat" z těžké životní situace? Toužíte nalézt přátele? Svěřte svůj příběh Deníku. Samozřejmostí je diskrétnost.







Chcete napsat do Řádků důvěry?
Do Řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e-mailovou adresu g.lachmanova@vlp.cz.
Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.