Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Podle většiny odborníků se zdá, že nikoliv.

Lidé často argumentují tím, že jim časový posun působí zdravotní potíže. To je podle psychologa Karla Humhala individuální a ovlivňuje to řada faktorů, třeba počasí i zdravotní stav jedince. Změnu snáší hůře lidé chronicky nebo těžce nemocní, a také staří lidé.

Petice proti střídání času bude mít formu evropské občanské iniciativy a už nyní se k ní formou předběžné registrace připojilo v Česku a na Slovensku asi 7000 lidí.

Aby se peticí zabývala Evropská komise, musí organizátoři sehnat aspoň milion podpisů. Proto chtějí podpisy sbírat pokud možno ve všech zemích EU.

„Roli také hraje životní režim, na který byl člověk dlouhodobě navyklý. Týká se starších občanů – pokud někdo v minulosti dlouho vstával pravidelně v určitou hodinu bez změny času, má problém vstávat dříve nebo později," řekl Humhal.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetici však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se dnes už projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Ustálení času prosazují i někteří politici v europarlamentu.

Aktuálně se proti střídání času chystá petice, a to na začátek příštího roku. Jejím inciátorem je orlickoústecký senátor Petr Šilar.

„Střídání času je hloupost, která nepřináší žádné, ani často zmiňované ekonomické výhody. Má naopak negativní vliv na biorytmus každého člověka," řekl před týdnem v rozhovoru pro Deník Šilar, který tak převzal štafetu odpůrců dvojího času od zemřelého pekaře Stanislava Pecky ze Sobětuch na Chrudimsku.

Češi si každoročně začali posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku tehdejší ropné krize a energetických problémů.