A i když obě katastrofy od sebe dělí 75 let, tak obě mají díky svým mementům společného východočeského jmenovatele. Bejrútské silo v roce 1967 vyprojektoval pardubický Průmstav. Jeho tehdejší ředitel Jiří Požár jisté souvislosti s Hirošimou cítí, ale nedomnívá se, že se i silo stane podobným stálým mementem bejrútské katastrofy.

„Bohužel je totálně poškozené. Zůstala stát zadní část, ovšem ze snímků nelze poznat, jak dalece je poničena. Jak vidím tu přední část, oprava by byla velmi složitá a podle mě ani není možná. Jak dalece je poškozená zadní část, to není vidět. Bude to muset posoudit statik, ale já bych tomu moc nadějí nedával a obávám se, že se bude muset nejspíš vše odstřelit,“ svěřil se Deníku Jiří Požár, který je i dnes na dílo jeho spolupracovníků patřičně hrdý.

A i přestože zřejmě půjde bejrútské silo, které v minulosti přežilo i dělostřelecké útoky, k zemi, budou jeho fotky a videa, jež se objevily krátce po výbuchu, evokovat hirošimskou tragédii. A to nejenom kvůli hřibovitému tvaru exploze, jež je přičítána výbuchu jaderné bomby, ale s někdejším Průmyslsovým palácem postaveným zde v roce 1915 podle návrhu náchodského rodáka architekta Jana Letzela. Ten se po válce proměnil v Atomový dóm. Jen díky své bytelnosti ustály 6. srpna 1945 části této stavby explozi atomové bomby, k níž došlo v 8:15 570 metrů nad budovou. V tu chvíli celé město Hirošima lehlo popelem a stát zůstala pouze kostra paláce. Atomový dóm se tak stal nejznámější připomínkou smutné události světové historie z roku 1945.

Před třemi lety do Hirošimy zavítal i náchodský starosta Jan Birke, který tehdy uctil památky obětí druhé světové války položením věnce u památníku míru v doprovodu starosty Hirošimy. "Hovořili jsme především o náchodském rodákovi a musím říci, že jsem navzdory utrpení, které se zde odehrálo, cítil nesmírnou hrdost. Hrdost na člověka, rodáka z Náchoda, autora stavby, jenž bude navždy připomínat hrůzy války, kdy po shození atomové bomby zahynulo během deseti vteřin 140 tisíc lidí,“ uvedl starosta Náchoda Jan Birke, a dodal, že díky Janu Letzelovi se Náchod dostal do velké rodiny světových Měst míru. „Je úžasné jaké obrovské úctě se u Japonců náchodský rodák a jeho dílo těší.“

S Náchodskem je spojena i jiná betonová kvalita – předválečná pevnostní linie, na níž si vylámaly zuby i nacistická děla. „Je vidět, že už před více než stoletím, těsně před druhou světovou válkou i v druhé polovině 20. století uměly české ruce postavit stavby, které odolávali střelám, atomovým bombám i neštěstí, k němuž došlo tento týden v Bejrutu,“ dodal náchodský starosta.

Jan Letzel se narodil 9. dubna 1880 v Náchodě v rodině hoteliéra Jana Letzela a jeho ženy Valburgy. Studoval architekturu a do historie se zapsal svou stavbou „Atomového dómu“ v japonské Hirošimě, která jako jedna z mála budov odolala atomovému výbuchu v roce 1945.

Architekt Jan Letzel odpočívá na hřbitově ve Starém Městě v Náchodě, je po něm pojmenovaná střední stavební škola.

Atomový dóm v Hirošimě, dílo českého architekta Jana LetzelaZdroj: Archiv