„Žaloby se týkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden coby vlastník stát. V Pardubickém kraji se dotkly dvou okresů,“ sdělil Deníku mluvčí nadace Michal Růžička. Lichtenštejnové neusilují o pozemky patřící krajům, obcím nebo soukromým osobám, ani o pozemky, na kterých se nachází dálniční infrastruktura.

Tři žaloby má na stole Okresní soud v Ústí nad Orlicí. „Byly podány dvě žaloby potomků Ludmily Lichtenstein a jedna žaloba nadace Lichtensteinů na státní podniky hospodařící s majetkem státu k řádově stovkám pozemků na různých místech okresu Ústí nad Orlicí,“ přiblížil tiskový mluvčí soudu Jiří Procházka.

Jedna žaloba doputovala před Vánoci i na Okresní soud ve Svitavách. Deníku to potvrdil předseda soudu Zdeněk Fric.
Žalovanou stranou jsou Úřad pro zastupování států ve věcech majetkových, Státní pozemkový úřad, Ředitelství silnic a dálnic, Lesy ČR a Povodí Moravy. „Žaloba směřuje na vyklizení a určení vlastnictví k rozsáhlým nemovitým věcem na území okresu Svitavy. Je to celkem asi v 26 katastrálních územích,“ nastínil Zdeněk Fric.

Podle mediálního zástupce nadace Michala Růžičky se jedná o části bývalých panství Zábřeh na Moravě a Moravská Třebová. „Do žalob nejsou zahrnuty žádné významné nemovitosti. Je požadováno kolem tří tisíc hektarů lesní a zemědělské půdy, případně vodní plochy, které jsou dodnes v držení státu,“ přiblížil Růžička.

Renesanční zámek v Moravské Třebové, který až do roku 1945 patřil Lichtenštejnům, požadován není, jelikož je ve vlastnictví města. „Z žalob byla vyjmuta pole, která dnes vlastní Římskokatolická farnost v Křenově, a také lesy, které jsou ve vlastnictví Arcibiskupství Olomouckého,“ upřesnil Michal Růžička.

Podobné požadavky zahrnují žaloby na Orlickoústecku. Jedná se o části bývalých panství Branná, Lanškroun a Zábřeh na Moravě. „Ani v tomto okrese nejsou žádány významné nemovitosti. Je požadováno zhruba šest tisíc hektarů převážně lesní a zemědělská půdy, které na sebe přepsal a dodnes drží stát,“ nastínil Michal Růžička.

Požadavky nadace se netýkají ani Nového zámku u Lanškrouna , který je ve vlastnictví soukromé osoby. „Z žalob byla vyjmuta pole ve vlastnictví Farního sboru Českobratrské církve evangelické, dodává Michal Růžička.

Kdy bude soudní řízení zahájeno, není prozatím jasné. Jak v případě žalob podaných na orlickoústecký, tak i svitavský okresní soud, požádala nadace o přerušení řízení do doby skončení soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku.

"Předpokládám, že chtějí projednávat jednu věc v Jeseníku a u ostatních soudů nechat řízení přerušené, jak to dopadne a podle toho se situace zřejmě vyvine dál," naznačil předseda svitavského soudu Zdeněk Fric. Stejně se vyjádřil i mluvčí orlickoústeckého soudu Jiří Procházka. „Ve všech případech žalobci požádali o přerušení řízení do rozhodnutí obdobného sporu vedeného u Okresního soudu v Jeseníku. O návrzích na přerušení řízení prozatím nebylo rozhodnuto,“ potvrdil Deníku.

O tom, co bude dál, nemají jasno ani žalované instituce. „Žaloby máme bez příloh, ty jsou založeny ve spisech jednotlivých soudů. Identifikace majetku ale neodpovídá majetku v evidenci katastru nemovitostí," sdělila tisková mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

Z tohoto důvodou jsou podle mluvčí žaloby „neprojednatelné“ a musí být upřesněny žalobcem. "Pokud k tomu nevyzve žalobce soud, vzneseme tento požadavek sami. Jde o zaměření, geometrické plány a podobně. Po doplnění prověříme jednotlivé majetky. Může to trvat měsíce, těžko odhadnout,“ naznačila Eva Jouklová.

Lichtenštejnský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace naopak tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo za války neutrální.