Odklad rušení škol, ke kterému se kraj nyní rozhodl,  mají ředitelé využít k hledání vnitřních úspor, větší vzájemné kooperaci a spolupráci se zaměstnavateli a radnicemi. Klesající počet žáků školám snižuje příjmy, i když náklady na mzdy a provoz zůstávají stejné. Hrozí jim tak existenční potíže.

„Předloží sami návrhy řešení, ať se to týká nedostatku mzdových prostředků a žáků nebo spolupráce s firmami. Uvedou, jak to vidí sami ze své pozice v návaznosti na samosprávu a zaměstnavatele daného regionu," uvedla krajská radní Jana Pernicová.
Původně mělo návrh splynutí škol projednávat krajské zastupitelstvo 27. února. Po protestech škol se uskutečnilo další jednání s jejich vedením, výsledkem je, že pro školní rok 2014/2015 se nic nezmění.

Hejtmanství projednávání záměru již jednou odložilo. Podle analýz by mělo splynutí škol ušetřit jeden až dva miliony korun provozních nákladů v nevyužívaných budovách, další více než milion korun by přineslo sloučení funkcí ředitelů a technických pracovníků. Školy získají díky vyšší naplněnosti tříd víc peněz od státu, kraj počítá i s výnosy za prodej uprázdněných objektů.

Počet žáků středních škol trvale klesá. Před čtyřmi lety jich v kraji bylo 26 656, nyní jich je 21 735. V roce 2002 tu studovalo 38 000 středoškoláků. Kapacita škol nyní činí 34 480 a je naplněna z 64 procent, po spojení se sníží o tisícovku.

Pardubický kraj dlouhodobě síť svých středních škol redukuje. Pernicová ale připouští, že slučování bude pokračovat. Počty žáků mají podle demografické křivky ještě několik let klesat.

(čtk, ⋌red)