Do obce Vraclav obyčejně lidé přijíždějí navštívit barokní areál, znalci pak s sebou mají lahev na léčivou vodu z místního pramene. Jen málokdo by ale čekal, že se sem o víkendu sjede snad celý underground.
Odpolední procházka obcí je poklidná, na hřišti je pár dětí, před hasičskou zbrojnicí se turisté osvěžují nanukem. Zaujmout může jen velký pestrobarevný plakát umístěný na zdejší pizzerii U žíznivého mnicha. Za vraty tohoto podniku však na náhodného kolemjdoucího čeká docela jiný svět. Takový, ve kterém si všichni automaticky tykají a lidé se svým oděvem hlásí k legendárním Plastic People of the Universe. Slyšet je zde také dobře známý a nezaměnitelný chraplák Františka „Čuňase“ Stárka. Zkrátka ráj pro všechny máničky.
Milan "Dino" VopálkaAtmosféru nezkazí ani občasný výpadek elektřiny. „Edisone, sešli nám alespoň pět kilowattů,“ prosí na oko Stárek. „Volej spíš Teslu,“ vtipkuje s ním mistr zvuku. Oba zesnulí vynálezci je nakonec zřejmě vyslyší a mikrofonu už se chytá frontman a zakladatel kapely Umělá hmota Milan „Dino“ Vopálka.
„Dino“ má červený šátek uvázaný kolem krku i svého půllitru s pivem a koncert zahajuje prvními zvuky, které se derou z jeho foukací harmoniky. Jen o několik málo skladeb později už vzduchem létají trička. A když kapela zazpívá píseň Barbara, odhazuje žena i podprsenku.
„Mluv sám za sebe a strach hoď za sebe,“ vzkazuje Vopálka posluchačům, fanouškům i náhodně zbloudilým v jedné z posledních skladeb. Pod pódiem vychutnává hudbu kamarádů také muž, který za celou akcí stojí, Michael Dimitrov. „Jsou to vždycky trochu nervy zorganizovat vše tak, aby to klaplo. Ale je to skvělý, ne?“ ptá se a odpověď možná ani nečeká. Každé labužnické potáhnutí z cigarety návštěvníků dává tušit, že si celý festival rozhodně užívají.
Vraclav o víkendu patřila květinovým dětemNež se na pódiu uvnitř statku kapely vystřídají, přichází čas odpočinku a občerstvení. „Sláva životu,“ křičí jeden z fotografů. „Ať žijí hippies,“ odpovídají mu ostatní.
Na festival pak přicházejí další návštěvníci, mezi nimi také místní. „Chodíme zdejší akce podpořit alespoň třikrát do roka, máme to tu moc rádi,“ vysvětluje Andrea Halsbachová, na kterou už na pódiu čeká Soňa Hájková alias Patti Smith Czech tribute. Zpěvačka ve světlých roztrhaných džínách a bílé košili popíjí Coca-Colu a vyčkává, než kapela sladí nástroje. Když vše klapne, chopí se mikrofonu a hlubokým medovým hlasem a perfektní angličtinou spustí, publikum žasne a ačkoliv je stále světlo, dojde i na ploužení.
Květinový festival svobody byl oslavou volnomyšlenkářstvíZlatý hřeb festivalu však ještě přijde. Jakmile slunce zapadne, chopí se kytar legendární skupina Flamengo, se kterou začínal také Vladimír Mišík. Album Kuře v hodinkách, na jehož vzniku se podílel básník Josef Kainar, totiž slaví 50. výročí. Při té příležitosti tak jedno z nejlepších českých rockových alb zazní i na Vraclavi. To vše v obci s necelými osmi stovkami obyvatel.
Jen málokomu by se máničky chtělo opustit dříve, než celá akce skončí. Tam je totiž každý mezi svými, a to i ten, kdo včera ještě nevěděl, že sem patří.