Renesanční zámek v Litomyšli, který se pro svoji unikátnost právem dostal mezi památky UNESCO, je obklopen podobně cenným souborem barokních budov ze 17. a 18. století. A to včetně místního pivovaru, kde se narodil jeden ze dvou největších českých skladatelů, Bedřich Smetana.

Zdejší hudební festival Smetanova Litomyšl je společněs Pražským jarem nejvýznamnější událostí svého druhu v Česku. Litomyšl sama je pak nejen významným centrem turistiky, ale i střediskem kultury a vzdělanosti pro široké okolí. I tím, že tu sídlí Fakulta restaurování Univerzity Pardubice.

To všechno byly důvody, proč právě do tohoto desetitisícového východočeského města putovala v letech 2007 – 2013 téměř čtyřsetmilionová investice z fondů Evropské unie a státního rozpočtu na revitalizaci zámeckého návrší.

Pracoviště Read Teams
Unikátní projekt. Na brněnské škole vzniklo centrum pro kybernetickou bezpečnost

Pro město, které dnes hospodaří s celkovým ročním rozpočtem kolem 300 milionů korun, se jednalo o zásadní rozvojový krok, který by si bez přispění fondů Evropské unie nemohlo vůbec dovolit.

„V době, kdy jsem byl starostou a kdy tento projekt probíhal, mělo město na investice jen 25 milionů,“ uvádí tehdejší první muž radnice Michal Kortyš. „Už jen milionové výdaje na vypracování projektu byly rizikem. Ale já jsem si řekl, že mi to za to stojí,“ říká Kortyš.

V původních úvahách mělo dojít s revitalizací souboru budov, parku a komunikací v okolí zámku i na rekonstrukci samotného zámku, památky UNESCO. Jenže složitá jednání se státem o převodu zámku na město nakonec spojení obou revitalizací do jednoho projektu zabránila. Budovy kolem zámku jsou tak díky projektu z fondů EU už roky rekonstruované a slouží jako zázemí festivalu, návštěvníkůmi životu města.

Rekonstrukce samotného zámku stále ještě ani nezačala. A na některých místech této mimořádné renesanční památky je vidět, že by zámek už rekonstrukci potřeboval.

Podařilo se zde skloubit nejmodernější techniku a architekturu s barokním prostorem. „Podle odborníků je tu velice kvalitní akustika a technické řešení dovoluje posunovat jevištěsálu, zmenšovat a zvětšovat prostor i zvedat hlediště,“ ukazuje Kortyš.

Naopak na budovách revitalizovaného zámeckého návrší není díky architektonicky i řemeslně kvalitnímu zpracování vidět, že stavby už skoro desetiletí slouží svému účelu. Vrcholným architektonickým počinem byla přeměna prostoru bývalé zámecké jízdárny na koncertní, divadelní a konferenční sál pro 400 lidí.

Areál je využitý

V rozsáhlém areálu byly vytvořeny i ubytovací prostory pro významné hosty i hostel pro studenty a mladé návštěvníky. Po covidové uzávěře skvěle vybavený areál rychle ožívá. „Na celý podzim máme úplně plno,“ říká jeden z pracovníků zdejšího areálu.

Velkým přínosem pro turistiku i život města jsou další revitalizované budovy. Kočárovna, kde je nyní kavárna, nebo Dětský pavilon s hojně navštěvovanou expozicí o historii města zaměřenou především na děti a školáky.

Architektonickým skvostem je dnes dříve zanedbaný barokní chrám Nalezení sv. Kříže, kam se podařilo citlivě zabudovat prvky nejmodernější architektury. Vedle duchovního rozměru se v chrámu pořádají i výstavy a koncerty a je tu stálá multimediální expozice Andělé na návrší, která byla také součástí projektu revitalizace.

Místo v životě města

V neposlední řadě je důležitým výsledkem projektu pro účely zmíněné restaurátorské fakulty Univerzity Pardubice zrekonstruovaná bývalá piaristická kolej s citlivě dostavěnou knihovnou.

Chrám sv. Barbory a Jezuitská kolej
Prohlídka Kutné Hory vám ukáže, co se postavilo za dotace EU

Město Litomyšl dnes všechny objekty z projektu revitalizace, v rámci něhož byly upraveny i okolní komunikace a park, hojně využívá. „Zámecké návrší hraje v životě města důležitou roli nejenom jako místo konání akcí, ale i z hlediska ubytování a péče o památky,“ uvádí současný místostarosta Radomil Kašpar.

Město Litomyšl provoz areálu zatím dotuje, letos částkou 4,2 milionu. Jak dodává Kašpar, radnice věří, že v příštích letech se hospodaření areálu dostane do zisku.

Michal Kortyš: Areál zámeckého návrší má dnes skvělé využití, a to mě velice těší

Bez finanční podpory z fondů EU by si Litomyšl nemohla tak rozsáhlý projekt, jako je revitalizace zámeckého návrší, vůbec dovolit, uvádí bývalý starosta města Michal Kortyš. Za jeho vedení města se projekt v letech 2007–2013 uskutečnil.

Michal KortyšMichal Kortyš, bývalý starosta LitomyšleZdroj: Deník / Luboš JeníčekCo tak velká investice v hodnotě téměř čtyř set milionů korun, z čehož bylo 326 milionů z fondů EU, zámku a Litomyšli jako městu přinesla?
Město tato investice povznesla o další stupeň výše. Cílem projektu, který nakonec uskutečňovalo pět architektonických týmů, bylo vnést do tohoto souboru architektonických památek život. To se nám podařilo, opravdu se nám sem povedlo navrátit život, a proto to byla skvělá investice. Je to dokonce lepší, než jsem předpokládal.

Je to tedy podle vás tak, že revitalizace nejen vytvořila zázemí dnes už velice proslavenému festivalu Smetanova Litomyšl, ale změnilo to tento prostor ve skutečné centrum života města?
Ano, přesně tak. Projekt revitalizace pomohl získat prostory pro pořádání Smetanovy Litomyšle, které jsme neměli, nebo nebyly vyhovující. Proto jsme připravili projekt na přestavbu bývalé Jízdárny na multifunkční sál pro až 400 návštěvníků. Společně s ním tak máme nyní čtyři sály.

Očkování proti covidu u dětí
EMA schválila vakcínu Pfizer pro děti od pěti let. Do Česka dorazí v prosinci

Které všechny objekty na zámeckém návrší se podařilov rámci projektu revitalizovat?
Celkově to bylo sedm budov. Byla to například budova bývalého pivovaru nebo objekt jízdárny, kočárovna, z níž je kavárna a apartmány, které jsou k dispozici nejen pro hosty festivalu, ale celoročně.

Hudební festival Smetanova Litomyšl zná dnes zřejmě každý, kdo se trochu zajímá o vážnou hudbu, a využití revitalizovaného areálu v době jeho konání je jasné. Jak ale prostory žijí po zbytek roku?
Nabízíme to našim podnikatelům, konalo se tu například setkání firem, které se zabývají silničními stavbami, a podobně. Jde nám o to, aby se areál využíval po většinu roku. V necovidové době se nám podařilo dosahovat 70procentního vy᠆užití těchto prostor, a to jak podnikateli, tak širokou veřejností.

Co revitalizace zámeckého návrší přinesla Litomyšli a občanům města?
Samozřejmě to je zvýšení atraktivity i počtu návštěvníků v rámci turistického ruchu, který je pro Litomyšl zásadním zdrojem příjmů. Do města to přivedlo kongresy a firemní akce, jejichž účastníci se tu musí ubytovat, stravovat a utrácejí tu.
Zájmu návštěvníků města se těší i v rámci projektu zrekonstruovaný piaristický chrám. Byl v něm vytvořen multifunkční prostor, kde je stálá expozice Andělé na návrší, jsou tu výstavy, pořádají se tu koncerty. Mimo hlavní turistickou sezonu se pak v těchto prostorách snažíme dělat akce pro občany města, jako je například cyklus „Lázně ducha“ nebo cykly koncertů. Litomyšl i díky tomu zůstává kulturním centrem.

Co byla u takto velkého projektu, který byl financován hlavně z evropských fondů, největší výzva?
Záměr vznikl ještě před mým nástupem do funkce starosty. Ale to bylo jen nějakých pár papírů A4. Když jsem se však na to podíval, řekl jsem si, že by bylo dobré to uskutečnit. Nejhorší byl okamžik, kdy stavební firma, která dostala realizaci na starost, zjistila, že se musí udělat archeologický průzkum. Ten trval poměrně dlouho a byl to kritický bod, kdy mohlo dojít k odstoupení od smlouvy. Nakonec se to vyřešilo a stavba mohla pokračovat dál.

O jak dlouhou dobu se stavba kvůli archeologickému průzkumu zdržela?
Asi o osm měsíců. Také nebylo jasné, kdo ten průzkum zaplatí, a bylo to poměrně tvrdé vyjednávání.

Jaderná elektrárna Temelín. Ilustrační snímek
Evropa nemá na výběr. Bez nových jaderných elektráren klima nezachrání

A z čeho máte dnes, po těch letech, největší radost?
Jsem rád, že tu máme díky projektu revitalizace Fakultu restaurování Univerzity Pardubice s učebnami. A to přesto, že jsem já sám osobně měl o využití budovy bývalé piaristické koleje původně jiné představy.

A jak je to s financováním provozu? Vydělá si po rekonstrukci areál sám na sebe?
Zatím nevydělá. Samozřejmě se na tom podepsala covidová doba, která srazila příjmy prakticky k nule. Město proto provoz zatím dotuje několika miliony korun. Ale myslím, že už přínos pro turistický ruch a pro život ve městě tyto výdaje zdaleka vyrovná.