Zapomeňte na vše, co víte o hledání letadel podle radaru. V Pardubicích přišli na svět s novou koncepcí toho, jak detekovat (nejen) vzdušné cíle. A tento systém potřebuje jen pár malých krabiček, které, s trochou nadsázky, poslouchají vysílání rádií. Říká se tomu PCL (Passive Coherent Location).

Pasivní posluchač

Klasický radar, takzvaný aktivní, pracuje zjednodušeně řečeno s tím, že vyšle signál a podle zpětného odrazu určí polohu cíle. Jeho provoz je nákladný a v případě konfliktu také krátký. Aktivní radary jsou totiž v případě konfliktu cíle číslo jedna. Jenže pardubická novinka navazuje na zcela odlišnou filozofii, se kterou přišla legendární Tamara – pasivní „poslech".

„Jde o parazitický princip. Náš PCL je pasivní zařízení, které ke své práci využívá vysílání běžných rozhlasových vysílačů. Díky odrazu jejich signálu dokáže detekovat letící předmět," říká Ondřej Chlost, ředitel vojenské sekce firmy ERA.

Funguje to prostě. Vysílače rádiových stanic vytvářejí homogenní elektromagnetické pole. Jakýkoliv pohybující se  objekt jej narušuje a vytváří odrazy. Představit si to můžete jako kruhy, které na vodní hladině vytvoří hozený kámen. Tyto ruchy spolu s původním vysílaným signálem rozhlasové stanice PCL zachycuje a pomocí výpočtů dokáže stanovit polohu cíle.

„Cíl může mít malé rozměry,  takže jsme schopni sledovat i velmi malé cíle pohybující se nízko nad terénem, například dálkově řízená letadla nebo větroně, se kterými mají klasické radary problém. Takový systém na světě nikdo jiný doposud nevyvinul a neuvedl do provozu," dodává Ondřej Chlost.

Systém PCL má oproti klasickému radaru velmi malé rozměry a může být umístěn prakticky kdekoliv. Češi tuto technologii chtějí nabídnout NATO v kombinaci s dalším pasivním systémem – Věrou NG. Ta je zase schopna vyhledat letouny a identifikovat je podle vyzařování palubních systémů.

Malý a neviditelný

„Vzhledem k principu činnosti systému PCL se před ním nemohou vzdušné cíle  schovat. Jde o pasivní systém, který nelze  vystopovat –  nic nevysílá, neprodukuje teplo a dá se velmi dobře schovat. Při dostatečném  pokrytí můžeme klidně sledovat i cíle na úrovni terénu – tedy i helikoptéry, které umí obejít klasické radary ukrýváním se za terén.  Unikátní fyzikální princip umožňuje detekovat i „neviditelná" letadla nebo jiné cíle se záměrně malou odraznou plochou. Tyto cíle jsou pro PCL paradoxně nejvýraznější," doplňuje jeden z obchodních ředitelů Viktor Sotona.

Na Českou republiku by mělo údajně stačit dvanáct  „naslouchacích stanic". Systém z Pardubic má ale v budoucnu šanci zajišťovat ochranu vzdušného prostoru všech států NATO. (sejk, sab)