Na několika úsecích budoucí dálnice D35 v Pardubickém kraji aktuálně probíhá archeologický výzkum.
„Archeologický výzkum je nyní mimo Litomyšle a posledního úseku s tunelem Dětřichov všude. Práce pokračují podle plánu a počítáme, že nezbrzdí stavbu a skončí letos. Mohou se sice objevit zásadní nálezy, ale smluvně platí termín dokončení v březnu roku 2024,“ sdělil ředitel pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Vebr.
Co se týče úseků D35 kolem Litomyšle a kolem Dětřichovského tunelu, tam hrozí zdržení spíše kvůli ekologistům než z důvodu archeologického výzkumu:
Archeologové jsou aktuálně zhruba v polovině výzkumu a plánují, že práce v terénu skončí do zimy. Na dvaceti kilometrech budoucí dálnice D35 zaznamenali okolo dvou desítek archeologických lokalit. „Ty nejstarší pocházejí ze starší doby kamenné, to znamená asi 10 až 12 tisíc let před Kristem. Nejmladší lokality jsou pak z vrcholného středověku, jde o 13. až 15. století,“ uvedl vedoucí výzkumu Daniel Stolz ze společnosti Archaia.
V trase budoucí dálnice D35 u Vysokého Mýta probíhá archeologický výzkum.
Velkým nálezem je kompletní cihelna z 19. století, která byla zřejmě soukromá a cihly z ní odebírali lidé i na stavbu svých domů. „Cihelnu jsme zachytili celou, a to s místem, kde se cihly vypalovaly, i s kompletním technickým zázemím. Naším úkolem je cihelnu dokonale zadokumentovat, vyzvednout nálezy. Cihelnu zachytíme ve fotografiích a geodeticky zaměříme. Následně zrekonstruujeme, jak cihelna vypadala. Našly se tady tisíce cihel, ale my vezmeme jenom vzorek a zbytek tady zůstane a zničí je stavba,“ přiblížil postup Stolz.
Půda v trase dálnice však skrývala i další poklady. Archeologové objevili pod zemí dvorcovité keltské osídlení. „Jde o malé roztroušené usedlosti, kde žilo jen pár rodin. Ze stěhování národů máme od Cerekvice nad Loučnou významný šperk zdobený tauzí a nielem, je pozlacený a vykládaný kameny nebo červenými sklíčky,“ popsal jeden z cenných nálezů Stolz.
Ze země vytáhli archeologové také množství úlomků keramiky, která sloužila lidem jako stolní nádobí a na skladování potravin. Žádným překvapením nebyly ani zvířecí kosti, podle kterých historici zkoumají, jestli předci chovali zvířata na maso nebo na mléko. „Jsou to tisíce a tisíce kostí, které nám poví, co lidé chovali a v jakém věku zvířata poráželi. Dalším častým nálezem je mazanice, což je vypálená hlína. Ta se používala při stavbě domů,“ podotkl Stolz.
Ještě než hrábli archeologové do země, udělali v lokalitě detektorový průzkum. Z něho mají železný nůž z Halštatského období z 8. až 6. století před naším letopočtem, nádoby a také dvě mince. „Jedná se o třetinku zlatého keltského statéru ze 2. nebo 3. století před Kristem a římskou minci Marka Aurelia ze druhé poloviny 2. století,“ popsal nálezy vedoucí výzkumu. Další nálezy mincí nebo šperků si slibují od práce v laboratořích, kam převezou části zeminy a také nalezené hroby.
Do konce letošního roku archeologové opustí trasu budoucí dálnice a nastoupí sem těžká technika, auta by tu měla jezdit v roce 2026.
5
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
