A není to poprvé. O tom, zda odebrat, nebo ponechat čestné občanství rozporuplně vnímaným osobnostem se při podobných příležitostech opakovaně debatovalo v minulosti už několikrát.

V Chrudimi hlasovalo pro odejmutí čestného občanství šestnáct zastupitelů ze čtyřiadvaceti přítomných. Proti byli čtyři. Nesouhlasný postoj dvou komunistů nikoho nepřekvapil. Zdvižené obočí však vyvolalo hlasování občanských demokratů.

Jan Čechlovský a Jiří Kubeš byli proti, Pavel Kobetič se zdržel. Ten následně uveřejnil k rozhodnutí zastupitelstva vlastní komentář. Odkazuje na svoji dvacet let starou knihu o čestných občanech Chrudimi.

„V publikaci bylo uvedeno, že čestným občanem města je i Gottwald. Knížka se dostala ke stovkám čtenářů, nikdo z nich se nad tímto faktem nepozastavoval,“ upozorňuje historik a dlouholetý pracovník chrudimského muzea. Podobně bez povšimnutí podle něj prošlo i pozdější zjištění, že čestným občanem města byl od roku 1945 rovněž Stalin.

Přestože Pavel Kobetič považuje odebraná čestná občanství Stalina a Gottwalda za uzavřené historické kauzy, které jsou odrazem své doby, není vyloučeno, že chrudimské zastupitele čeká podobné rozhodování ještě jednou.

„V 80. letech se ztratila kniha čestných občanů, takže seznam nemusí být úplný. Je možné, že se časem kniha objeví a budeme překvapeni, kdo je tam zapsán,“ upozorňuje chrudimský starosta František Pilný.

KAUZA LAUŠMAN

Současně připomíná nejasnosti, které panují kolem čestného občanství sociálně demokratického politika, ministra průmyslu v Gottwaldově vládě Bohumila Laušmana. Čestným občanem byl jmenován v září 1945. O pět let později rozhodoval chrudimský národní výbor o jeho odejmutí.

„Právní rada Pešek ve svých pamětech zaznamenal, že bod má být zařazen na jednání, což ovšem neznamená, že byl opravdu zařazen a schválen,“ říká starosta Pilný. Žádný jiný záznam o odejmutí radnice k dispozici nemá. „Aktuálně pátráme po tom, zda skutečně došlo k odejmutí občanství Bohumilu Laušmanovi. V případě, že bude zjištěno, že bylo odejmuto, pak zřejmě ČSSD navrhne nové udělení čestného občanství nebo zrušení odejmutí,“ vysvětluje.

Podle sociálních demokratů, kteří jsou součástí radniční koalice, nelze jen škrtat nepřijatelné osoby, ale je nutné napravit nepřijatelný postup z minulosti. „Pokud křivda nebude odstraněna, znamená to, že současná reprezentace města nemá nic proti tomu, aby nadále platilo rozhodnutí komunisty ovládaného národního výboru z roku 1950, který Laušmana kvůli emigraci čestného občanství zbavil,“ uvádí se v usnesení, které místní organizace ČSSD vydala tři dny po hlasování zastupitelů.

Podobný scénář, jaký se podle všeho odehrál v Chrudimi, potkal Bohumila Laušmana rovněž v dalších východočeských městech. Čestným občanem Králík se stal v březnu 1946. Za necelé čtyři roky byl čestného občanství zbaven. Na seznamu čestných občanů mají Laušmana rovněž Pardubice, Česká Třebová, Svitavy nebo Ústí nad Orlicí.

DOBOVÉ TURBULENCE

Dobově podmíněné turbulence postihly některé další osobnosti. Je mezi nimi i prezident Edvard Beneš, který se někde už před válkou, mnohem častěji však až po osvobození, stal čestným občanem v řadě českých měst.

Na seznamu čestných občanů měla prezidenta Beneše od roku 1935 Polička. O čtyři roky později, v říjnu 1939 musel být vyškrtnut. Krátce po válce se však na seznam opět vrátil. Stejně to probíhalo v Přelouči nebo Ústí nad Orlicí. Jediný rozdíl byl v tom, že Přelouč udělila čestné občanství Edvardu Benešovi v roce 1936 a Ústí v roce 1938.

Podobně jako Beneš byl, a mnohde stále ještě je, „oblíbeným“ čestným občanem Klement Gottwald. Vedle Králík, Přelouče, Svitav, Letohradu, Ústí nad Orlicí, Litomyšle a Lanškrouna, prokazovali dělnickému prezidentovi čest rovněž v Holicích. V posledně jmenovaném městě však v 90. letech o čestné občanství, spolu s nechvalně známým komunistickým ideologem a ministrem informací Václavem Kopeckým, přišel.

V seznamech čestných občanů východočeských měst zůstávají i další kontroverzní osobnosti. Patrně nejbarvitější společnost představují čestní občané Lanškrouna: Hitler, Henlein, Stalin, Gottwald, Zápotocký. V roce 1953 dokonce padl návrh, aby se město přejmenovalo na Zápotočné.

Henleina a Hitlera mají mezi svými čestnými občany rovněž Králíky. Prvnímu z nich zůstalo i čestné občanství Svitav.

Z pozdější doby se v seznamech tu a tam vyskytují i sovětští "osvoboditelé" z roku 1968. Pět let po srpnové okupaci se stal čestným občanem České Třebové velitel zdejší sovětské posádky Alexander Vasiljev. V říjnu 1992 zastupitelé jednomyslně rozhodli o zrušení čestného občanství.

V sousedním Ústí nad Orlicí je od roku 1983 mezi čestnými občany normalizační ředitel Československé televize a poslanec Federálního shromáždění Jan Zelenka.