Cestáři řeší rovnici se záporným součtem: Z čeho opravit silnice?

Ještě na konci února to tak vypadalo. Jenže pak přišel studený březen, jeden z nejmrazivějších za posledních sto let, a veškeré naděje jsou ty tam.

Silničáři Královéhradeckého kraje dokázali výdaje za pluhování a posyp komunikací aspoň udržet na úrovni loňského roku. Pardubickým cestářům se ale v součtu kvůli březnu zima prodražila oproti loňsku skoro o pětinu.

„Letošní zimní sezona mohla silničáře vyjít historicky lacino. Výjimečně chladné březnové počasí však vyhnalo náklady do výše srovnatelné s předchozími lety," uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi.

Pardubickým cestářům tak zbylo na opravy výtluků, kterých je mnohem víc než vloni, pouhých 350 milionů korun. Jen předběžný výčet největších škod je přitom 400 milionů. V tom jsou navíc obsažené i výdaje na sekání příkopů, prořízku stromů či údržbu dopravního značení.

Kde na to vzít? Pravděpodobně nikde, silničářům se peněz nedostává už řadu let. Údržba je dlouhodobě podfinancovaná, provizorně se záplatují jen největší díry a vozovky se tak rok od roku rozpadají rychlejším tempem.

„Vždycky na jaře nebo v létě zalijí asfaltem nejhlubší díry, ale sotva přijdou na podzim první mrazíky, ukáže se, že to byly vyhozené peníze. Díry jsou zpátky," stěžuje si profesionální řidič Karel Majzlík z Ústí nad Orlicí.

Jenže o pořádných opravách souvislých úseků si mohou jak motoristé, tak i silničáři jen zdát. V krajských rozpočtech peníze nejsou. Dokonce se už objevily úvahy, že by kraje měly své silnice, tedy druhých a třetích tříd, vrátit zpátky státu.

Vedení pardubického hejtmanství se sice nedávno pochlubilo, že nad rámec zmíněné základní údržby za 350 milionů jen letos investuje do silnic půl miliardy korun. Jenže za ně kompletně zrekonstruuje jen několik desítek kilometrů vozovek. Ve vlastnictví jich přitom má 3500 kilometrů.

Děr v silnicích je bohužel  víc než vloni i kvůli proměnlivějšímu počasí během letošní zimy, kdy se teploty střídaly kolem nuly. Ty jsou pro trhání asfaltu nejhorší. Komunikace naproti tomu tolik nepoškodil loňský únor s teplotami pod minus 20 stupňů, holomrazy totiž nevadí.