To, že bobrů přibývá, s sebou ale nese i problémy, s nimiž se potýkají především vodohospodáři z Povodí Moravy. Bobr totiž na březích vod kácí stromy a narušuje hráze.

Činnost bobra je podle tiskové mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové na Blanensku rok od roku patrnější. „Je to především kvůli jeho stále se zvyšující populaci," uvedla Tomíčková s tím, že bobři na Blanensku žijí na řece Svitavě od Rájce-Jestřebí po Doubravici nad Svitavou, v okolí Mladkova, Svitávky, Stvolové, ale objevili se například i na boskovické přehradě.

A právě v těchto lokalitách se vodohospodáři potýkají se škodami, které ohrožený hlodavec způsobuje. „Na Blanensku bobři především poškozují stromy v okolí vodních toků. Ty pak musíme kvůli zajištění průtočnosti vody v korytě a ochraně hrází pokácet," přiblížila Tomíčková.

Aktivitu bobra sledují například i na odboru výstavby a životního prostředí letovického městského úřadu. „Bobři se v okolí Letovic začali objevovat tak před šesti až osmi lety. Nejvíce jsou u Zboňku a také u Stvolové. O odstraňování škod způsobených bobry se stará správce toku," řekl Luděk Elbl z odboru výstavby a životního prostředí.

Pravidelné kontroly

Se stížnostmi od lidí na poničené dřeviny se tak na úřadě nesetkávají. „Pokud by ale bobrů v okolí Letovic přibývalo stejným tempem jako doposud, mohl by to být za pár let problém," řekl Elbl.

Vodohospodáři se snaží větším škodám předcházet. „Úseky pravidelně kontrolujeme a zejména tam, kde by mohla být ohrožena železniční doprava nebo zástavba, zasahujeme. Nahlodané stromy kácíme dříve, než padnou. Zbytkový klest necháváme vždy na břehu. Pokud se objeví bobří stavby v tocích, které mohou představovat riziko například škody vzniklé vybředením nebo ucpáním, řešíme tyto případy operativně. Samozřejmě v mezích zákona," popsala Tomíčková s tím, že vzhledem k nevyzpytatelnosti aktivity bobra vodohospodáři vítají, když se do kontrolování škod zapojují také obce v rizikových lokalitách.

Vyčíslit škody způsobené bobry je však podle Tomíčkové obtížné. „Prozatím bereme poškozený porost jako palivové dříví, které používáme na vytápění provozních objektů. Druhý pohled je škoda z hlediska ekologického. Bobři totiž ničí i zdravé a vzrostlé stromy," podotkla Tomíčková s tím, že do vykácených lokalit Povodí Moravy postupně vysazuje nové dřeviny.

Rybářům neškodí

Bobr evropský patří podle Romana Zajíčka z brněnského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny mezi silně ohrožené druhy. „Je to však hlodavec, který se dobře rozmnožuje. Vzhledem k tomu, že lidé vyhubili vlky a medvědy, nemá zde přirozené nepřátele. Je to teritoriální zvíře, a tak se jeho výskyt rozšiřuje do dalších oblastí. Jednou z nich je i oblast Svitavy na Blanensku," vysvětlil nárůst počtu bobrů Zajíček.

Do oblasti Moravského krasu a řeky Punkvy bobr ještě nedoputoval. „Měli jsme tady hlášený výskyt bobra jen jednou ve Sloupu. Šel po silnici, a když se jej lidé snažili zahnat do potoka, jednoho z nich kousl. O žádných dalších případech nevím," řekl vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.

O hlodavci dobře vědí blanenští rybáři. „Na březích řeky například kolem Doubravice vídám okousané stromy od bobra. Nám rybářům ale žádné škody nedělá, protože je to býložravec," dodal hospodář blanenské organizace Moravského rybářského svazu Miroslav Odehnal.