Hry bez katastru oslavily dvacet let a jejich iniciátoři se mají opravdu za čím ohlížet. Čtyřmi desítkami klání (vždy v létě a v zimě) prošlo podle pečlivě vedených statistik her celkem 108 pětičlenných smíšených družstev, z nich pak celá řada opakovaně. „Věrnostní soutěži" přitom jednoznačně kralovala Dolní Dobrouč, která vykazovala plný počet čtyřiceti startů…
Jedenačtyřicáté Hry bez katastru pak zapsaly do pestré historie jedinečného klání, které nemá široko daleko obdoby, další velice vydařenou kapitolu. Na jejich start se v areálu „Na Šejvě" v Dolní Dobrouči v sobotu postavilo celkem devětadvacet družstev reprezentujících obce a města  několika okresů. Mezi nimi nemohlo chybět družstvo starostů, jehož lídrem je v posledních letech Petr Šilar, senátor a zároveň starosta obce Horní Čermná.
„Osobně jsem byl snad u všech dosavadních her, tuším třikrát ale družstvo starostů nestartovalo. Dokonce jsme jako starostové vyhráli hned první ročník, ovšem to jsme byli opravdu o dost mladší," vzpomíná Petr Šilar s úsměvem. „Pro nás je dnes  nejdůležitější účast a možnost si bez ohledu na výsledek zablbnout. Skláním se před generálním štábem, bez kterého by hry nebyly. Díky těmto bláznům  a určitě i pochopení jejich rodin to stále funguje. A ono blbnout je potřeba, dělat si ze sebe srandu, nebrat se tak vážně," dodává senátor upřímně.
Jak Petr Šilar přiznává, účast na hrách mu poskytuje jako senátorovi i hodně užitečnou zpětnou vazbu. „Setkávám se zde s mnoha lidmi a ti mě rozhodně nešetří. Někteří mi i vynadají a ptají se, co s tím, co se u nás děje, budu dělat. A já se přiznám, že se jezdím do Prahy stydět, co mám taky říkat? Moje politické krédo je ale jasné, to je stále stejné: nezblbnout v Praze a zůstat normální. A v tom mi tyto hry pomáhají, tady se taky dozvím nejvíc, lidé mě jako normálního berou. Osobně  mi dost vadí, že se lidé v různých veřejných funkcích berou hrozně vážně, chybí jim humor, neumí si sami ze sebe dělat srandu. To je špatně," tvrdí senátor.

Disciplíny? No přece tradičně šílené

Disciplíny her byly už tradičně zdravě šílené, stejně tak i jejich názvy. Za všechny uveďme alespoň pojmenování dvou: „Sochy Moai nevelikonočně aneb Pavel Pavel by se divil" či „Olympijské grupování aneb Provázkové dokolečka kolem".  Šesti disciplín se v prolínací části zúčastnily všechny startující týmy, dalších tří pak už pouze dvanáct nejlepších. „Letos jsme připravili disciplíny, které sice nebyly až tak náročné fyzicky, kladly ovšem vyšší nároky na šikovnost, obratnost a přemýšlení. Legrace při nich samozřejmě nechyběla, na své si přišla jak samotná družstva, tak i diváci," přiblížil zápolení člen „generálního štábu" her Pavel Neumeister.
Tradičně nesmí při Hrách bez katastru chybět „žrací soutěž" na čas. V některých letech nechávali pořadatelé soutěžícím „sežrat" pokrmy nevábné chuti a vzhledu, v Dolní Dobrouči tomu tak ovšem nebylo: „U nás se vždycky jedlo dobře, takže dnes to jsou špagety s mořskými plody a s kečupem. Soutěžící se s rukama za zády obličejem zaboří do mísy, která je na tácu na lavici," představil gurmánskou disciplínu Pavel Neumeister.

Dvacet let, to už něco znamená

„Generální ředitel" her Tomáš Stejskal měl v sobotu řadu důvodů ke spokojenosti. „Dvacet let je dvacet let. Kdyby se mě někdo před těmi dvaceti lety zeptal, zda jsem čekal, že se tady sejdeme dnes a v takovém počtu, byl bych, přestože jsem optimista, asi trochu skeptický. Je to krásný pohled, vidět dnes tolik blbnoucích soutěžících. Jsou tu dokonce i někteří ´staří matadoři´  her, s nimi ovšem už i nová nastupující generace soutěžících. Jezdí sem lidé, kteří chtějí závodit i bavit se, vyblbnout se.  A to je pro organizátory velký příslib do budoucna," prohlásil. „Hry jsou bezvadné,  jsem na nich už popáté. Už se o nich ví, je tu dobrá zábava a rozhodně stojí za to na ně jezdit, všem je můžu jen doporučit," potvrdil  slova „generálního ředitele" Michal Štosek, kapitán soutěžního týmu Přívratu.

Devátý triumf
 Dolní Dobrouče

A jak vlastně 41. Hry bez katastru dopadly? Do listiny vítězů se zapsalo družstvo Dolní Dobrouče. Potvrdilo tak skutečnost, že je vedle nejčastěji startujícího i nejúspěšnějším účastníkem her, k dosavadním osmi si borci Dobrouče připsali  devátý triumf. „Léta jsem se snažil dobroučské družstvo ´táhnout´, pravidelně jsem startoval a vlastně jsem stále připravený startovat, pokud by naše sestava nebyla úplná. I když dnes jsem spíš v pozici jakéhosi manažera a starám se hlavně o to, aby vše probíhalo bez problémů.  Letos máme výročí a hodně jsme stáli o to, aby se hry konaly právě u nás. Myslím si, že disciplíny byly připraveny dobře. A pokud se Dobroučským daří, je to skvělé," řekl Orlickému deníku další z nestorů organizačního týmu Michal Krejčí.