Během letoška jsme zažili už šest epizod, kdy meteorologové přepisovali letité teplotní rekordy. A střídaly se jako na houpačce: třikrát se měnily směrem dolů, třikrát nahoru.

Začalo to první polovinou února, kdy teploty i mimo horská údolí místy klesaly pod minus 20 stupňů. Následující měsíce jsme si naopak na zimu stěžovat nemohli. Už v polovině března totiž teploměry šplhaly opačným směrem, nad plus 20 stupňů.

Na počátku dubna jsme opět vytahovali zimníky, o Velikonočním pondělí spadla v mrazových kotlinách ranní minima až k minus 20 stupňům, aby o tři týdny později byly teplotní rekordy překonávány opět na druhou stranu. V Hradci byl dokonce 29. dubna zaznamenán první tropický den letošního roku, rtuť tady překročila třicítku. A v Libereckém kraji byla dokonce poprvé v historii Česka tropická noc v dubnu. Teplota tu totiž neklesla pod 20 stupňů.

„Duben byl skutečně kuriózní. Oficiální absolutně nejnižší i absolutně nejvyšší teplota naměřená v tomto měsíci totiž mohla být připsána k jednomu a témuž roku," uvedl meteorolog Pavel Borovička.

V květnu a červnu výkyvy pokračovaly, i když už nebyly tak výrazné. Na řadě stanic ve východních Čechách spadla 18. května rtuť nad ránem pod nulu, aby po čtyřech dnech bylo opět na koupání. Přízemní mrazíky pak dělaly problémy znovu 6. června, v závěru měsíce však přišly skutečné tropy. Magickou třicítku málem pokořil i Svratouch na chladné Vysočině.

Ačkoliv bylo počasí v letošní první polovině roku jako na houpačce, přesto toto období patří k nejteplejším v historii. S výjimkou února byly zatím všechny měsíce teplotně vysoce nadprůměrné, a to zhruba o dva stupně Celsia!

Letošní extrémy

Ilustrační foto.Největší zima:

3. únor 2012, Adršpach: -31,5 °C.

historické teplotní minimum východních Čech: -33,4 °C z 11. února 1929 v Pardubicích, překonáno letos nebylo, v Pardubicích či Hradci byla letošní únorová minima (jen) kolem -20 °C.

Největší teplo:

30. červen 2012, např. Labská bouda: 23,8 °C (dosavadní denní maximum je 21,6 °C z r. 1987)

1. červenec 2012, Ústí n. Orlicí: 31,7 °C (dosavadní denní maximum je 30,4 °C z roku 1957)

Meteorolog: Ode zdi ke zdi byl i rok 1998

Neustálé směřování počasí „ode zdi ke zdi" a vysoký počet dnů s překonanými teplotními rekordy na obě strany během první poloviny roku mnozí považují za překvapující.

Podle meteorologů však jejich vysoký počet je údajně pouze přirozeným důsledkem charakteru proudění v atmosféře v uplynulém období.

Tlakové níže, které obvykle přinášejí špatné počasí, a tlakové výše, o kterých se tvrdí, že jsou převážně příčinou pěkného počasí, nepostupují přes střední Evropu náhodně, nýbrž postupují v souladu s prouděním ve vyšších vrstvách atmosféry. A podle toho se odvíjí dlouhodobý charakter počasí. Uvedl to meteorolog Pavel Borovička.

„Toto řídící proudění obvykle směřuje od západu k východu a počasí na našem území pak teplotně spíše nevybočuje z dlouhodobého normálu. Občas se ovšem stává, že hlavní proudění je značně rozvlněné, a tak se do střední Evropy může dostávat buď výrazně teplejší vzduch od jihu, nebo naopak studenější vzduch od severu," vysvětluje Borovička. A právě toto střídavé proudění je podle něj typické pro letošní první polovinu roku.

Převládající směr proudění je letos zkrátka spíše ve směru poledníků a tento charakter se označuje jako meridionální, kdežto proudění od západu k východu ve směru rovnoběžek jako zonální. Oba dva typy proudění jsou přirozenou součástí charakteru cirkulace atmosféry a přirozeně se střídají, podotkl Borovička.

„Letos však od konce ledna jednoznačně převažuje meridionální charakter cirkulace, a tak se už delší dobu střídají období, která mohou být i výrazně chladnější, nebo naopak výrazně teplejší než dlouhodobý průměr. Zonální proudění od západu k východu se letos prosadilo vždy jen krátkodobě," dodal Borovička.

K podobnému střídání charakteru počasí s vysokým počtem teplotních rekordů docházelo například i v roce 2003 nebo 1998, kdy se rovněž prosazoval spíše meridionální charakter cirkulace. Letos byl v Praze-Klementinu počínaje březnem zatím každý měsíc překonán aspoň jednou teplotní rekord pro daný den. A právě v roce 1998 byl denní rekord jedním či druhým směrem zaznamenán v celkem devíti měsících.