Tuto roli zde ztvárnil po boku Mařenky, tehdy v podání Evy Zikmundové, v roce 1963. Naposledy jsme jej na litomyšlských zámeckých jevištích viděli v roce 1982 jako Jirku v památné inscenaci Pauerovy Zuzany
close
zoom_in
Vojířové. Švehlovou doménou byly role Mozartovské, například Tamino, don Ottavio, Belmonte, nebo Pucciniho (Rudolf, Pinkerton, Cavaradossi), či Verdiho (vynikající mantovský Vévoda v Rigolettu!). Cizí repertoár se však v době jeho největší slávy v Litomyšli ještě nehrál, takže tyto parádní role zde předvést nemohl. Prakticky celý umělecký život stál neoprávněně tak trochu ve stínu o dva roky mladšího Ivo Žídka. Zdeněk Švehla byl víc asi uznáván v zahraničí, především ve Vídni. Za celoživotní mistrovství stačil ještě převzít Cenu Thálie, která mu byla udělena poněkud opožděně letos v březnu.
ZDENĚK VANDAS
