Před šestnácti lety recitoval Radovan Lukavský úvodní báseň, hymnu zazpíval pěvec Eduard Haken. „Úžasný vstup obou osobností zůstal v mé paměti jako nejlepší, který jsme v novodobé historii slavností zažili,“ vzpomíná na úžasnou atmosféru Jan Dostál z Morašic. Tehdy spolek po mnoha letech obnovil činnost a peněz neměl nazbyt. A Radovan Lukavský odmítl odměnu se slovy: Nejste mi nic dlužni. Na Palouček se rád vracel. Před třemi lety řekl: „Je tady příjemně a zaznívají tu krásné myšlenky. Možná se některá z nich ujme.“ Jednatel spolku František Krejčí ocenil jeho profesionalitu: „Texty měl popsané značkami, kterým rozuměl pouze on. Vždy mu záleželo na tom, aby jeho vystoupení bylo perfektní.“ Herec Národního divadla zušlechťoval jazyk a pěstoval jeho přesnost.

V úterý se s umělcem rozloučí jeho rodina, přátelé a obdivovatelé.