Řád piaristů pomalu mizí, ale po něm zůstala ve městě vzácná knihovna s devíti tisíci svazků. V padesátých letech byla knihovna znárodněna, později však jaksi „vypadla" ze soupisu majetku, takže je vlastně ničí. Logicky však patří piaristům. S nimi vedení muzea roky jednalo, ale bez výsledku. Do hry proto vstoupilo město, které chce získat knihovnu do svého majetku.

O převodu knihovny již je sepsána předběžná dohoda. „Cílem bude nesporné vlastnictví příslušné městské instituce ke knihovnímu fondu, se závazkem jeho ochrany a zachování do budoucna a s tím, že piaristé by si do budoucna zachovali právo přístupu," uvedl v dopise představitel piaristického řádu Jerzy Szwarc.

Vzácné prvotisky

Piaristická knihovna se nyní nachází v depozitáři Regionálního muzea v Litomyšli. „Obsahuje asi devět tisíc svazků, které odpovídají svým zaměřením původnímu majiteli, tedy řádu piaristů. Byl to vzdělávací řád, který se věnoval vědě, humanitním i přírodním vědám. V knihovně jsou vědecká díla, za nejvzácnější považuji spisy španělského původu. Objevují se v ní astronomické rukopisy, historická, náboženská a filozofická díla. Jedná se o díla z období od šestnáctého do devatenáctého století. Nejvíce jich je ze sedmnáctého století," sdělil René Klimeš, ředitel Regionálního muzea v Litomyšli. V piaristické knihovně se také nacházejí dva velmi vzácné prvotisky, tedy díla vytištěná ještě před rokem 1500.

Knihovna se od poloviny osmdesátých let nachází v muzeu. „Piaristé sice ještě žijí, ale je jich velmi málo. Víme o několika na Moravě. V minulosti jsme s nimi usilovali o dohodu. Uskutečnilo se několik jednání, ale ta nikdy nevedla k cíli, byla bez výsledku," dodal René Klimeš.

Otázka budoucnosti vzácné knihovny se dostala znovu „na přetřes" v souvislosti s revitalizací zámeckého návrší a také rekonstrukcí muzea. „Knihovnu chceme získat pro město, chceme ji zpřístupnit veřejnosti, a to jak odborné, tak také té laické," uvedl starosta Michal Kortyš.

Radní proto vyjednali s piaristy, že knihovna zůstane v Litomyšli a bude patřit městu. „Zatím ještě probíhají jednání, vše je velmi čerstvé, ale pokud se to podaří, získáme knihovnu nevyčíslitelné historické hodnoty," řekl starosta Michal Kortyš.

Devět tisíc svazků však není zrovna malý štos knih. Město proto nyní řeší, kam knihovnu umístí. „Hledáme pro ni vhodné místo. Původně jsme uvažovali, že bychom knihovnu přestěhovali do prvního patra piaristické koleje, kde měla knihovna být. Jenže nyní řešíme také formu, jak vzácné knihy zpřístupnit lidem. Zatím je tedy otázkou, zda bude piaristická knihovna v koleji, na zámku a nebo v muzeu," vysvětlil Michal Kortyš.

Většina knih je podle jeho slov v dobrém stavu. Svazky, které bude potřeba obnovit, si zřejmě vezme na starosti litomyšlská restaurátorská fakulta Univerzity Pardubice.

Pokud se skutečně piaristická knihovna otevře veřejnosti, půjde podle historiků o exkluzivní záležitost. Většina tisků by zůstala pod sklem, některými by ale mohli zájemci listovat. „Určitě to bude silný zážitek prohlédnout si čtyři sta let staré tisky," dodal ředitel René Klimeš.

Víte, že…

Knihovna piaristů čítá svazky z poloviny sedmnáctého století, tedy z doby, kdy řád přišel do Litomyšle. Piaristé přišli do města na pozvání Frebonie z Pernštejna, jejíž matka byla Španělka. Právě kvůli vazbám řádu na Španělsko je v knihovně řada španělských tisků, což je v Čechách velmi neobvyklé.

Dnes se knihovna nachází v muzeu. Poté, co v roce 1950 komunisté uvěznili rektora Stříteského, byla knihovna znárodněna. Na počátku padesátých let byly knihovny řádům zabavovány a sváženy do Památníku národního písemnictví na Strahově i na jiná místa. To, že knihovna zůstala v Litomyšli, je zásluha bývalého ředitele archivu v Litomyšli Jindřicha Růžičky. Tehdy byla knihovna přestěhována z piaristické koleje na zámek.

Ke knihovně piaristů se však v posledních třiceti letech nikdo nehlásil. Na přelomu let 2003 a 2004 došlo ke změnám v muzeu. Piaristická knihovna ale v soupisu majetku chyběla. Logicky ale stále patří piaristům.

Piaristé římskokatolický mužský řád řeholních kleriků byl založen v roce 1597 v Římě za účelem pedagogické činnosti.