Hlavní hrdinou snímku je Václav Vingl (Ivan Trojan), který ve svých čtyřiceti letech žije se svou maminkou (Emília Vášáryová) v polorozpadlém stavení na vesnici. Je zaměstnán v místním zemědělském družstvu, kde pracuje i jeho bratr František (Jan Budař). Ten má kromě manželky (Petra Špalková) ještě milenku Lídu (Soňa Norisová), po níž touží i Václav trpící lehkou mozkovou retardací.

V očích vesničanů je vnímán jako šašek, hlupák a problematický nezvladatelný „kluk“, který má plnou hlavu lumpáren. Rád střílí po pošťákovi, vymaluje místnost včetně oken, posílený marihuanou řádí při a po koncertě pardubické Vypsané fiXy (Ivan Trojan dokonce zpívá společně se zpěvákem Michalem Maredou na pódiu a tvrdohlavě trvá na tom, aby skupina mohla hrát déle než do povolených jedenácti hodin večer), honí se s mladšími chlapci na motorkách, nahání krávy na jawě, jezdí na kole bez držení řídítek… To vše Václavovi vesnice víceméně trpí. Až jednoho dne vyvrcholí trestným činem jeho souboj s bratrem Františkem o lásku Lídy.

Matka, jež Václava opečovává s neskonalou láskou a snaží se ho chránit, jak je to jen možné, se snaží Václava dostat z vězení, kde se stává terčem útoků spoluvězňů i traumatických vzpomínek na otce, kterého ve filmu ztvárnil bývalý člen Klicperova divadla v Hradci Králové Martin Pechlát.

Václava může zachránit pouze prezidentova milost, jež je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí „přerostlému dítěti“ celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr František, jemuž postižený Václav dělá pořád jen ostudu a on má od dětství pocit, že byl u rodičů kvůli němu na druhé koleji?

Jak se zachová předseda družstva (Jiří Lábus), který nad Václavem drží ochranou ruku, ale zároveň má ve své minulosti černou kaňku? Kdo je větší grázl? Václav, předseda nebo Václavův bratr František?

Tragikomedie natočená na motivy skutečného příběhu v sobě skrývá zajímavé téma i velmi dobré herecké výkony. Výtečná je především Emília Vášáryová jako milující a starostlivá matka i Jiří Lábus v roli předsedy družstva.

Pro Ivana Trojana byl Václav zřejmě jeho zatím nejtěžší filmovou postavou. Ve chvíli, kdy se chová „normálně“ nebo jako dojemný, skoro až politováníhodný prosťáček, je znamenitý.

V momentě, kdy má hrát výbušného, nezvladatelného raracha, už není jeho herectví tak přesvědčivé a zjevně s touto polohou své figury trochu bojuje. I přesto však za titulní roli v tomto snímku zaslouží velké uznání.