Humorný příběh ukazuje proměnu protivného sedmdesátníka, který několik let hraje šachovou partii se svým přítelem. Syn se mu snaží pomoci, aby nebyl sám a sem tam mu dohodí nějakou hospodyni. Žádná se však u senilního burana neohřeje. Do jedné se ale před očima diváků na stará kolena zamiluje…

Humorné dialogy

Hra je prošpikovaná humornými dialogy a gesty. Málokterého diváka nechá chladným. „Hra mě oslovila tím, že je plná úžasně vtipného textu. Je to trochu jiný žánr, než jsme hráli. Pokud ho herci dokážou zahrát, pak to herecký koncert," komentovala Milada Pavlasová, vedoucí divadelního spolku a také jedna z režisérek.

Herci byli přirození. Diváci snadno uvěřili tomu, co se na jevišti odehrává. „Ten nerudný protivný člověk se během hry vyvíjí. Je to připomenutí toho, že lidský život není jednotvárný, že i v sedmdesáti se může člověk zamilovat," řekla Milada Pavlasová. Hra není náročná na scénu, ani změnu nasvícení. „Je to herecká kláda, textová kláda. Vývoj postav a nálady, to všechno z herců může divák číst. Za to jsem hercům vděčná," mínila režisérka.

S výsledkem je spokojený také hlavní režisér Jan Heger Kučera. „Měl jsem velké obavy a strach. Je to konverzačka a je těžké ji hrát, aby děj plynul bez momentu překvapení, aby se neztratilo tempo, aby vše navazovalo," poznamenal Jan Heger Kučera. Publikum strhávaly vtipné dialogy. „Trvali jsme na tom, aby je herci zachovali tak, jak je autor napsal. Když si někdo přidá slovo, už je to pryč. Hlavní role je obdivuhodná s velkým množstvím textu. Když jsme začali zkoušet, neměli jsme tolik času jako mistři. Je těžké najít hru, aby hercům sedla. V každém souboru jsou určité typy a ty musíte obsadit. U ochotníků je to složitější. Musíte je tvarovat. A když se to podaří, tak je to nádherné," vysvětlil režisér.

Hvězdné obsazení

Penzistu Freda Kowinského, který zpočátku kolem sebe metá blesky, ale postupně se proměňuje v tvárného zamilovaného muže, si zahrál Jaroslav Pavelka. Potvrdil, že učit se hory textu bylo pro něho těžké. „Text musí být přesný, aby neztratil pointu. My, ochotníci, si rádi občas něco upravíme, ale snad jsem to zvládl," uvedl Jaroslav Pavelka.

Výřečnou hospodyni Rosalindu Hundsheimerovou, která dokázala proměnit protivného starce, ztělesnila Jana Čiháková. „Docela jsem se s Rosalindou sžila. Trochu jsem zpočátku bojovala s množstvím textu. Je to zase jiná role, než na které jsme zvyklí, ale hrálo se mi dobře," svěřila se Jana Čiháková.

Pozadu nezůstali ani ostatní herci. Diváci určitě nezapomenou na Fredova přítele Walta v podání Jiřího Zeleného a jeho hlášku: „Kdo je na tahu?". Starostlivého syna Leonarda si lidé zapíší do paměti s tváří Dušana Blažky. Ochotníci bavili publikum humornými dialogy a přesto všechno hlavně svojí přirozeností. Nenechali publikum na pochybách, že skutečně připravili herecký koncert, kvůli kterému přišli.

Divadelní spolek se objeví i na televizních obrazovkách. Od jara je totiž průběžně natáčela Česká televize. V pořadu Náš venkov se objeví 2. listopadu.