Adolf Hoffmeister objevil v padesátých letech minulého století Jeana Effela. Poslední výstava byla v šedesátých letech. Dalo by se říci, že kráčíte v Hoffmeisterových stopách?
Máte pravdu, nebýt Hoffmeistera, tak těžko by Jean Effel byl v Československu tak známý, jako je. Díky němu se natočil film a vyšlo několik alb v padesátých i šedesátých letech. Je fakt, že vydané album Stvoření světa v 80 obrazech u příležitosti letošní výstavy je první Effel, který vyšel od roku 1968. Z toho je zřejmé, jak to bylo závislé na Hoffmeisterovi, který měl po roce 1968 politické problémy. Alespoň v ediční a ve výstavní praxi se na něho trochu zapomnělo.


Kdy jste přišel na nápad, že uspořádáte výstavu Jeana Effela?
Naše expozice Jeana Effela je jediná v Evropě, protože jsme dostali nápad uspořádat výstavu jako první. Muzea a soukromníci, kteří milují Effela jako my, nám zapůjčili své sbírky a tím pádem máme určitou exkluzivitu pro výstavu, která bude představena na podzim v Praze a potom v Paříži.

Effel vás zasáhl rodinně. Vy jste kurátorem výstavy, vaše manželka režírovala přestavení Stvoření světa. Jak došlo k propojení? Byla to náhoda?
To byla velká náhoda, skutečně. Je fakt, že tuhle výstavu jsem připravoval asi před čtyřmi lety. Obrázky ležely u u mě na nočním stolku . Manželka se se také do Effelových alb začetla. Protože je divadelní režisérka, tak ji napadlo, že podle legend ke kresbám, z těch jednovětých dvouvětých textů, které jsou u každého obrázku, dá dohromady celý divadelní text.. Tak to byl vlastně takový velký experiment. Představení, které vzniklo, se s velkým úspěchem hraje v Polsku. Poetika oslovuje jak malé malé děti, tak dospělé.


Co z Effela máte nejraději? Přirostlo vám něco k srdci?
Je fakt, že všeobecně je nejvíce znám příběh Stvoření světa, až se zdá, že by se mohl omrzet. Navíc stylistika kreseb od 30. let, kdy s tím začal, až do smrti v roce 1982, se téměř neproměňovala. Z výtvarného pohledu je to trochu repetitivní. V průběhu příprav jsem měl možnost se seznámit s Effelovou prací detailně a jaksi jsme objevili skici ke kresbám, které vystavujeme poprvé. Nebo obrázky, které nikdy nepublikoval, například erotické kresby, které se nabízejí v příběhu Adama a Evy. Až těsně před smrtí ho přesvědčil jeho nakladatel, aby zveřejnil obrázky, v nichž líčí intimní život Evy a Adama v ráji. Obchodník věděl, že to bude trhák.
Na práci kurátora je hezké, že se dostaneme i k věcem, které nejenže nebyly nikdy vystavené, ale ani my bychom je nikdy vystavit nemohli. Dokládá to jaksi osobnost, o kterou se staráme a kterou chceme představit. Protože ji milujeme, tak o ní neříkáme úplně všechno.

Další informace o výstavě si poslechněte ZDE.