Šlo o epizodu jak v bohatých dějinách Litomyšle, tak také v životě českého básníka, prozaika, novináře Jana Nerudy (1834 1891), autora šesti básnických sbírek (Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční) nebo Povídek malostranských, Arabesek, Trhanů apod. Jeden z největších českých spisovatelů 19. století a vůdčí osobnost generace Májovců Jan Neruda totiž v Litomyšli krátce působil.

Časopis

Než se z Nerudy stal uznávaný novinář (Čas, Hlas, Národní listy, Lumír, Květy apod.), redigoval od roku 1859 Obrazy života, ilustrovaný beletristický časopis, který byl tribunou mladé generace Májovců v jejích počátcích. Časopis nesl podtitul Domácí illustrovaná bibliotéka zábavného a poučného čtení.

Založil a vydával ho nakladatel J. R. Vilímek od roku 1859 a zpočátku tiskla tiskárna Antonína Renna v Praze.

Jakmile Neruda nastoupil do redakce jako Vilímkův spolupracovník, měl ambici učinit časopis všenárodním a s vysokou úrovní. Druhý ročník Obrazů ze života začal tisknout Antonín Augusta v Litomyšli ve své tiskárně na Šantově náměstí. Změna tiskárny motivovala Jana Nerudu k provedení obsahových změn i formálním úpravám. Nebyl však zpočátku příliš spokojen, a to zejména s úpravou tisku papírem počínaje, ilustracemi konče. Písemná komunikace a tiskařem nezabrala, proto začal Neruda od ledna 1960 osobně přijíždět z Prahy do Litomyšle. Dohlížel nad tiskem časopisu, řadil příspěvky, prováděl korektury, vybíral ilustrace.

V lednu roku 1860 mu navíc vyšla v Litomyšli divadelní hra Francesca di Rimini, tragédie zasazená do italského středověku 14. století. Nikdy se v Litomyšli nezdržel déle, než bylo nutné. Přijel, udělal to nejnutnější a vracel se rychle do Prahy, hlavně za Annou Holinovou, do které byl právě velmi zamilován a kterou důvěrně oslovoval Anoušku.

Přesto byl v Litomyšli vždy váženou návštěvou. Kontaktovali se s ním místní začínající literáti, přijímal mnoho návštěv, a kdyby nebyl znám jeho vztah k Anně Holinové, patrně by neměl nouzi o litomyšlské dívky. Ostatně jedna z nich, jakási Marie S., byla důvodem častých žárlivých scén Anny. Na jednu z nich reagoval Neruda v dopise takto: „Na počátku nebylo nic a z toho nic stvořil si Anoušek nejdříve nepokojnou noc. Pak si stvořil Anoušek lampu a nalil do ní oleje žárlivosti a svéhlavosti, aby viděl, když počne celý svět nové zloby tvořit. Tak povstal nový svět."

Obrazy života

Důležité pro Nerudu bylo zjištění, že energie vložená do litomyšlských tisků Obrazů života se vyplácí, rostl totiž počet odběratelů. Jan Neruda dokonce uvažoval převzít vydávání časopisu. Avšak v Praze díky uvolněnější politické situaci začal v říjnu roku 1860 vycházet deník Čas a Jan Neruda dostal nabídku stát se členem redakce. Nabídku přijal, do konce roku 1860 v Litomyšli ještě rediguje Obrazy života, práci na nic pak předává spisovateli Jiljí Vratislavu Jahnovi. Ten Obrazy života pak vedl dva roky.

Sledujeme-li literární dění na Svitavsku, je nutno dodat, že Jan Neruda, tak jako malíř Josef Mánes nebo spisovatel Josef Barák, byl také hostem majitelky bysterského panství Ernestiny z Langetu na zámku v Bystrém.

MILAN BÁČA