Lovec nacistů, Simon Wiesenthal, považoval snímek za nejlepší film o holocaustu, který viděl. Českou předpremiéru zažily Svitavy, rodné město Oskara Schindlera, 9. března 1994. Předpremiéra byla součástí společenského setkání za účasti významných hostů. Svitavy se staly součástí obrovské mediální kampaně, která přesáhla hranice státu.
Součástí slavnostní předpremiéry filmu se stalo odhalení pamětní desky, která nese text o záchraně lidských životů tímto svitavským rodákem. Nikdy před tím, ani nikdy potom se město nedostalo na titulní stranu mnoha evropských deníků, ale příběh Oskara Schindlera vzbudil i širokou veřejnou diskuzi o moderní historii. Schindlerův příběh si během několika týdnů získal řadu zastánců i odpůrců a dodnes polarizuje společnost.
Za 25 let od premiéry filmu byla vydána řada publikací, v nichž se objevují mnohá, tehdy neznámá fakta. Film vedl i k docenění role Emílie Schindlerové, manželky Oskara Schindlera, jejíž jméno se právě díky filmu stalo součástí pamětní desky pod olivovníkem v Aleji Spravedlivých v památníku holocaustu Yad Vašem v Jeruzalémě. Po Oskaru Schindlerovi jsou dnes pojmenovány ulice, náměstí a veřejná prostranství v mnoha světových metropolích. Jeho příběh je součástí učebnic a jeho jméno je v Izraeli známé nejen mezi Židy, ale i mezi arabskou komunitou.
K jeho hrobu na křesťanském hřbitově v Jeruzalémě chodí turistické výpravy, po nichž zůstávají na desce hrobu nové a nové kameny. V autentických prostorách Schindlerovy továrny v Krakově vzniklo v roce 2010 muzeum krakovského ghetta a dochovalo se i původní zařízení Schindlerovy kanceláře. Ve svitavském muzeu byla v roce 2008 otevřena stálá expozice Hledání hvězdy Davidovy- Schindlerův tábor v Brněnci by se také měl dočkat změny. V roce 1999 navštívila Svitavy krátce před svou smrtí Emílie Schindlerová, které byl v roce 2016 odhalen v rodné obci Starém Maletíně pomník.
Radoslav Fikejz, historik svitavského muzea
